Good Bye, Lenin! (2003)

Good Bye, Lenin!

Good Bye, Lenin!

Německo 2003, Good Bye, Lenin!, režie: Wolfgang Becker, scénář: Wolfgang Becker, Bernd Lichtenberg, kamera: Martin Kukula, hudba: Yann Tiersen, střih: Peter R. Adam, hrají: Daniel Brühl, Katrin Sass, Maria Simon, Čulpan Chamatov, Florian Lukas, Alexander Beyer, Burghart Kleissner

Evropská filmová cena za film, herecký výkon (Daniel Brühl)

formát: 1.85:1, barevný, 35mm (8mm – vybrané scény), délka: 121 min

Film:

Wolfgang Becker je už poměrně uznávaný německý režisér, který šéfuje společně s Tomem Tykwerem a Stefanem Ardtem společnosti X Filme a vyrábí zajímavé filmy, které mají příznivce doslova po celém světě. Tentokrát se Becker pustil do příběhu, který mohl lehce sklouznout do úplně jiného žánru, ale naštěstí se tak nestalo.

Matka malého Alexe a Ariane prožívá krizi, protože její manžel odešel na západ ze socialistického východního Berlína. Alex socialismus upřímně nenávidí a tak se účastní i demonstrace, která by mohla vést k jeho skončení. Tam uvidí krásnou Laru, která mu zachrání život, když se při skandování málem udusí jablkem. Jenže ho tam uvidí jeho matka, která režimu oddaně slouží a ta z toho má infarkt. Dostane se do kómatu a Alex ví, že je to i jeho vina. Naštěstí u ní slouží půvabná Lara, která je zdravotní sestrou.

Přichází historický zlom. Padá Berlínská zeď, odchází komunističtí funkcionáři, padne měna a bude se sjednocovat celé Německo. A do toho všeho se z kómatu probouzí zasloužilá soudružka, ale především Alexova matka, kterou nesmí nic rozrušovat. Alex proto vrací do bytu socialistické věci a předstírá, že se nic nezměnilo. Ovšem na povrch začínají vyplouvat další drobné životní lži a Německo už také není co bývalo.

Vynikající nápad, který z výborné komedie dělá zajímavou sondu do života Německa na přelomu 80. a 90. let patří k hlavní devíze tohoto suverénního evropského filmu roku. Film má příjemné tempo, srší výbornými nápady a hudbu složil Yann Tiersen, který se proslavil především Amélií z Montmartru. Řada recenzentů mu tento fakt vyčítala, ale Beckerův záměr je přitom z celého filmu docela dost čitelný.

Becker ve slavné scéně s Leninem zavěšeným na vrtulníku evokuje podobnou scénu inscenovanou Federico Fellinim a nenechává nikoho na pochybách, že Berlín je jeho Římem. Také používá Truffautovu metodu film ve filmu, kterou si ale také upravuje podle svého. Nechává dva kamarády vyrábět pro Alexovu matku komunistické týdeníky. Cinefily zaujme jeho vtip na účet Kubrickovy 2001: Vesmírné Odyssey s hozenou svatební kyticí připomínající slavnou metaforu kosti a vesmírné lodi. Good Bye, Lenin! takových narážek skrývá docela dost a je dost dobře možné, že za pár let bude sám citovaným dílem.

Diváci velice dobře přijali i herecké obsazení, kterému vévodí Daniel Brühl v roli Alexe a Katrin Sass v roli matky. Tyto role, které mohly snadno vést až k nepříjemnému patosu a melancholii se staly pozoruhodnou sondou do lidských osudů. Jejich postavy jsou opravdu životné a mají potenciál evropské diváky oslovit. Film se stal v Evropě obrovským komerčním hitem a vydělal naprosto neuvěřitelnou částku, kterou ještě dnes závidí někteří Holywoodští tvůrci, kteří měli poměrně slabý rok. Náklady byly 4,5 milionů Euro a jen v Německu ho vidělo přes 6 milionů diváků.

Ondra Slanina

Přidat komentář

TOPlist