Organický režisér David Cronenberg

Videodrome

VIDEODROME (1982)

Když byl David Cronenberg malé a často nemocné dítě usínal u zrnící televize, která už nenabízela žádný program, jenže v těch zrnících čarách viděl neskutečně perverzní věci a divil se, že je někdo vysílá. Tato osobní zkušenost vlastních výplodů ,,chorého“ mozku ho vedla k natočení snímku Videodrome, kde exceluje James Woods. Film hraničící se surrealismem ukazuje Cronenbergovy vrtochy a pokusy s organikou. Bizarní výprava snímku, perverzní a šokující scény z filmu udělaly skutečný pojem, který se často objevuje v žebříčkách významných filmů světové kinematografie. Cronenberg, asi poprvé, je schopen projevit naplno svůj režijní rukopis a odhalit svou autorskou ikonografii. Film není jednoduchým soustem pro sledování, ale početnou diváckou obec i příznivce si bezesporu našel. Troufám si však tvrdit, že má i stejně vášnivé odpůrce.

Dead zone

MRTVÁ ZÓNA (1983)

Producent Dino DeLaurentiis natáčel již s Federico Fellinim a měl odjakživa slabost a cit pro silné mladé talenty. Začátkem 80.let dal šanci obou úchylným Davidům – Lynchovi (tomu produkoval Dunu a Modrý samet) a Cronenbergovi, kterému nabídl režii Mrtvé zóny podle novely Stephena Kinga a první dvě hvězdy jeho života – Christophera Walkena a Martina Sheena. Cronenberg měl k dispozici svou pověst mistra hrůzy, solidní rozpočet a předlohu krále horroru. Obecenstvo očekávající děs a krev však dostalo film z civilní linie obou králů děsu a film víceméně ignorovalo.

A byla to škoda. Mrtvá zóna je dodnes mimořádně působivý film i koncept, z kterého vznikl úspěšný televizní seriál. Film má řadu kontroverzních myšlenek, vydává svědectví o znechucení érou Richarda Nixona částí americké veřejnosti a přitom umně manipuluje s prvky dodnes oblíbených paranormálních jevů. Film i pro dnešního diváka nabízí drásající atmosféru a nadprůměrnou inteligentní zábavu.

Fly

MOUCHA (1986)

Mrtvá zóna možná ze začátku tolik nezabrala, ale Cronenberg si i díky přímluvě Dina De Laurentiise uchoval status zajímavého filmaře. Sám si potvrdil, že mu svědčí sevřené komorní věci s atmosférou. Kultovní béčkový horror Moucha se mohl pochlubit Vincentem Pricem a početnou fanouškovskou základnou. To byl pro producenty dobrý důvod pro natočení populární předělávky. Diváci 80. let obdivovaly maskérské gore efekty. Filmy typu Americký vlkodlak v Londýně, Pátek třináctého nebo Noční můra v Elm Street plnily pokladny kin bezesporu i z těchto důvodů. A v rukou méně schopného režiséra by se asi z Mouchy stalo další béčko putující do zaprášených regálů videopůjčoven. Jenže Moucha překvapila jak diváky (méně), ale hlavně kritiku (více). Seth Brundle v geniálním podání Jeffa Goldbluma vynalezne převratný vynález na teleportaci a v alkoholovém opojení se po úspěšném testu na zvířeti sám teleportuje. Jenže do přenosné kabiny se dostane moucha a počítač obě DNA sloučí do jedné bytosti – Brundlouchy. Cronenberg v tomto filmu, který dělal víceméně z donucení, protože neměl žádné peníze stvořil jedinečný snímek, kdy natočil autorský film pro masové publikum. Sám přiznal, že bez zásahů studiových producentů by film nebyl zdaleka tak úspěšný a i když musel svou úchylnou fantazii docela krotit, pak diváka rozhodně nešetří. Geniální masky byly oceněny Oskarem a nutno říct, že oprávněně. Velkou zásluhu má na tom pochopitelně i představitel titulní úlohy. Cronenberg si pohrává s myšlenkou genetiky a organiky, využívá fyzična hlavních představitelů a přitom dokáže být milý i odporný zároveň. Sám se objevuje v úloze gynekologa. V jednom rozhovoru pronesl:,,Lidé, kteří považují gynekologii za nechutnou, nemají nic proti sexu. Nedělá jim problém strkat prsty do své přítelkyně, ale gynekologové se jim hnusí. Zajímalo by mě, proč to tak je.“ Scéna z gynekologie patří mezi jednu z vrcholných a uvozuje i dvojku, která po úspěchu jedničky vznikla, ale Cronenberg s díky odmítl. Byl totiž opět na koni.

Pages: 1 2 3 4 5

Přidat komentář

TOPlist