Již o rok později natočil Hitchcock další nezapomenutelnou filmovou klasiku Na sever severozápadní linkou (North by Northwest – 1959). V hlavní roli se objevil brilantní Cary Grant, který filmu dodává i dnes patřičnou jiskru. Grant skvěle zahrál dobrodružné špionážní scény a patřičně rozesmál při svých humorných vložkách. Děj vychází z oblíbeného Hitchcockovského motivu nepravého muže. Zaměstnanec reklamní agentury Roger Thornhill ve středních letech je zaměněn špiony za agenta CIA George Kaplana a dostane se tak do víru událostí, kdy bude nucen očistit své jméno a utkat se s nebezpečnými živly. Závěrečné finále na Mt. Rushmore s jednou slavnou filmovou chybou je dodnes působivé. Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec je zárukou špičkové zábavy na sychravé odpoledne a scéna s nalétávajícím letadlem na utíkajícího Granta je častou citací, naposledy v Oku dravce.
Hitchcock svou formu stvrdil o rok později svým prvním hororem – Psycho (1960). Za skromný rozpočet s televizním štábem a neznámými herci a s jedinou hvězdou Janet Leigh, kterou sprovodil ze světa po expozici filmu dovedl vyděsit diváky tak, že řada z nich na to nikdy nezapomene. A považte jakým podvratným způsobem na to šel. Diváky nejdřív donutil fandit zlodějce, aby jí nechal zabít ve sprchovém koutě osobou v ženských šatech dlouhým kuchyňským nožem. Pak nás donutil fandit psychicky labilnímu Normanu Batesovi, aby nám na konci filmu ukázal šokující pointu. Obrovskou zásluhu na úspěchu filmu má skladatel Bernard Hermann.
Mistr hororu je častokrát používaná přezdívka tohoto velikána světa filmu. Ve skutečnosti však natočil jediný ,,čistokrevný“ horor a to Ptáky (Birds – 1963). Podle povídky své oblíbené autorky Daphne Du Maurier nechal sympatický pár Roda Taylora s Jessicou Tandy v malém městečku v jižní Kalifornii čelit bizarním ptačím útokům. Díky propracované vizuální složce a skvělým zvukovým efektům dovedl navodit hrůznou atmosféru, které ovšem ani dnes nechybí záměrný autorský humorný náhled. V současnosti se připravuje dlouho ohlašovaný remake v hlavní roli s Naomie Watts v režii Martina Campbella (seriál Profesionálové, bondovky Zlaté oko a Casino Royale).
Samozřejmě, že bychom našli další mistrovy filmy, které stojí za zmínku jako experimenty filmů bez střihů, v jednom prostředí, ve spolupráci se skvělými výtvarníky zvučných jmen a už vůbec pomíjím jeho rozsáhlou televizní a spisovatelskou tvorbu, obzvlášť úspěšná byla jeho kuchařka. Jako třešničku na závěr bych ale rád zmínil trailery (tedy upoutávky na filmy) na mistrova díla. Hitchcock, který dlouhodobě skvěle budoval svou image a velice vtipně, ale nikdy zcela bezúčelně se obsazoval do drobných epizodek ve svých filmech vymyslel v trailerech ke svým filmům vlastní komický žánr. Za všechny bych rád zmínil upoutávky na Psycho, Frenzy nebo Family Plot, které mají více verzí. Schválně si zabrouzdejte pro pobavení na YouTube.
Hlavními pokračovateli nebo plagiátory jeho díla jsou režiséři Brian De Palma, který to v osmdesátých letech někdy možná až přeháněl, v současnosti nalezneme hlavní styčné body ve filmech M. Night Shyamalana, který mistra víceméně vykrádá už od počátku kariéry, Telefonní budku Joela Schumachera musíme označit za pokračovatele, protože původní scénář byl skutečně určen pro Sira a Joel Schumacher se s ním vypořádal bravurně. Nejvíc markantnější jsou snímky D.J. Carusa Disturbia a Oko dravce, které vykrádá Steven Spielberg z pozice vlivného producenta v rámci velkých studií spravujících Hitchcockova autorská práva a je za to pranýřován americkou filmovou kritikou. Skutečnost, že filmy jsou divácky úspěšné jistě oživí i zájem o původní autorovu tvorbu.
Alfred Hitchcock je filmová legenda a jeho jméno se v běžné mluvě užívá jako adjektivum. Označení hitchcockovský film znamená film plný tajemné atmosféry, napětí, nečekaných zvratů, humoru a rafinované hry tvůrce s divákem. Hitchcock nikdy nepřestal diváky bavit a přesto je díky evropským ,,intelektuálním“ režisérům a tvůrcům považován za jednoho z největších amerických filmových umělců všech dob. Jeho tvorba je stále živá a pokud překonáte ostych z toho, že řada filmů je přeci ,,jen“ pro pamětníky budete možná hodně příjemně překvapeni.
Ondra Slanina
Skvělý článek, díky moc, Hitchcock je můj oblíbenec.