Nejslavnější parchanti filmového plátna

Nejslavnější parchanti filmového plátna

Nejslavnější parchanti filmového plátna

Po nejslavnějších mrchách si připomeňme nejslavnější parchanty filmového plátna…

Parchanti filmového plátna, stejně jako mrchy nemusí být jen vypočítavé bezcharakterní postavy. Někdy je jejich jednání způsobeno vlastní hloupostí, omezeným rozhledem nebo potlačováním skutečných citů. Když však dají průchod svým nejhorším pudům a způsobí tragédii dostává se většinou ke slovu svědomí. To je případ i kočovného siláka Zampana ve skvělém podání Anthony Quinna v klasickém snímku Federica Felliniho Silnice (La Strada, 1954). Potulný artista Zampano (Anthony Quinn) si koupí mladou dívku Gelsominu (Giulietta Masina) od její rodiny, aby se mu starala o teplé jídlo a pomáhala mu při vystoupeních. Gelsomina je čistá duše, která rozumu příliš nepobrala. Vztah se Zampanem je plný konfliktů, krutosti a nedorozumění. Když si uvědomí, jaké city k dívce chová je už ale pozdě.

Nejslavnější parchanti filmového plátna

Jedním z nejvíce zapamatovatelných parchantů filmového plátna byl Robert Mitchum. Tento brilantní herec zazářil v řadě slavných filmů, ale jeho herecký výkon ve skvělém filmu Noc lovce (Night of the Hunter, 1955) se dá bez nadsázky označit slovem nezapomenutelný. Je hospodářská krize a lupič Ben Harper (Peter Graves) je s ukradeným lupem na zahradě svého domu, kde se před svým zastřelením policií stihne podělit s dětmi o to, kam schoval peníze. O pár let později se potulný reverend Harry Powell (Robert Mitchum) dostane do vězení k muži, který ví sebemenší detaily o Harperově loupeži i o tom, že peníze jsou pořád někde v jeho domě. Po propuštění z vězení se reverend vetře do přízně Harperovy vdovy a vezme si jí za ženu. Jeho okolí nemá nejmenší ponětí o tom, co je zač. Pouze děti tuší, že jejich nový tatínek rozhodně není ten, za koho se vydává.

Jediná režijní práce slavného filmového a především divadelního herce Charlese Laughtona je skvělou ukázkou zajímavého hereckého filmu. Robert Mitchum ztvárňující Harryho Powella má na svých prstech vytetovaná dvě slova – láska (love) a nenávist (hate). S přibývajícími minutami bude divákům i v zadních řadách jasné, jak to je. Jeho monology, kdy mezi sebou nechává bojovat semknuté ruce Vás utvrdí v tom, že s ním skutečně není něco v pořádku.

Nejslavnější parchanti filmového plátna

Nejlepším přítelem malého chlapce je jeho matka. Nejen modří, ale většina z vás už ví, že dalším parchantem, který se ocitnul pod paškálem je Norman Bates z nesmrtelné klasiky Alfreda Hitchcocka Psycho (1960).
Marion Crane (Janet Leigh) prchá s ukradenými penězi. V noci se ubytuje v osamělém motelu, kde se jí na první pohled docela zamlouvá sympatický syn majitelky Norman Bates (Anthony Perkins). O chvíli později je zavražděna ve sprše. Po jejích stopách se vydává její sestra (Vera Miles). Na konci příběhu zjistíme, že Norman Bates je narušený psychopat, který vycpal svou matku s jejím milencem a pak se za ní převlékal a vraždil.

Snímek, který proslavila geniální kampaň, nevšední zpracování a nezapomenutelná hudba Bernarda Hermana by však nemohl být klasikou, kdyby hlavního psychopata nehrál Anthony Perkins. Ostatně o tom se přesvědčil i Gus Van Sant, když nevhodně obsadil svůj remake z roku 1998. Pro Perkinse se role narušeného mladíka stala osudovou a i přes několik dalších zajímavých úspěchů i jeho prokletím.

Pages: 1 2 3

Přidat komentář

TOPlist