Kdo je ale dodnes parchantem, z kterého jde skutečná hrůza tak je to legendární inkvizitor a odpudivý člověk Jindřich Boblig z Edelstadtu ze skvělého filmu Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice, kterého mistrovsky zahrál Vladimír Šmeral. Boblig je unikátní tím, že je naprosto komplexní postavou a Vávra dokázal ve zkratkách a náznacích navodit tak působivou atmosféru, že divákovi tuhne krev v žilách. Pro mě je ve filmu nejpůsobivější scéna povolání Bobliga, kdy Vávra mistrně zinscenoval proměnu šupáka v pána tak, že to pochopí úplně každý. Pro zajímavost podoba Šmerala s Bobligem na dobovém portrétu je skutečně neuvěřitelná.
Pokud jsme u mrch českého filmu naráželi na pohádky, tak u parchantů je nabídka také poměrně pestrá. Zpravidla ,,dobří“ rádcové v podání již zmíněného Miloše Kopeckého nebo Viktora Preisse vychovávají děti již odmalička, že politici jsou …, nebo zlí čarodějové Jiřího Lábuse, Radoslava Brzobohatého či Karla Rodena varují před nekalými úmysly popřípadě generálové kazisvěti Martina Růžka a Petra Nárožného varují před zelenými mozky.
U generálů se zastavme. Lampasáci mají v českém filmu velmi specifickou roli. Skvělým parchantem byla životní role Romana Skamene v Tankovém praporu, kde si jako major Borovička nebo-li Rudý ďábel, film doslova ukradl pro sebe.
Tento článek není možné zakončit jinak než zdůrazněním skutečně brilantního hereckého výkonu Ondřeje Malého ve filmu Pouta, který bohužel nedávno prošuměl českými kiny. Postava estébáka Antonína Rusnáka je opravdovou ódou na české parchantství.
Je pravda, že diváci mají parchanty rádi, ale ještě raději mají parchanty polepšené nebo potrestané. A tím by se slušelo tento seriál zakončit.
Ondra Slanina
Pages: 1 2
