Režisérský zázrak Peter Jackson

Peter Jackson

Nový Zéland má asi 3,6 milionů obyvatel. Je to nudná zelená díra s pohnutou historií, připomíná italskou ,,botu“ akorát je otočená podešví vzhůru. Díky odlehlé poloze se této zemi vyhnuly ,,velké“ dějiny a místní obyvatelé mají v okolí docela divnou pověst. V zemi žije 56 milionů ovcí a zlí jazykové tvrdí, že je to tak správně. Jenomže zatímco v brutální parodii Black Sheep, kde díky Peteru Jacksonovi brutálně vraždili obyvatele ,,ovcodlaci“, se změnilo díky jednomu muži mnohé. Amatérský filmař dokázal během několika let změnit národní hospodářství země, natočit nejrespektovanější a nejvyváženější trilogii filmové historie, oženit se a zhubnout asi padesát kilo. Dnešní profil bude na RealFilmu věnovaný Peteru Jacksonovi.

Milí čtenáři, dovolte mi, abych vynechal obligátní klišé příběhy o tom, jak se malý Peter (*31.10.1961, Wellington, Nový Zéland) zamiloval do své 8 mm kamery a natáčel si papírového King Konga. Chápu, že je to dojemné, ale k mládí Petera Jacksona patří spíše vyhřeznutá střeva a ultradrsný humor.

Jak sám přiznává jeho hlavními inspiračními zdroji byli odjakživa Monthy Python (aha), Ray Harryhausen (aha!) – podívejte na Nejslavnější filmová monstra, Buster Keaton (aha!!) a konečně Úsvit mrtvých George A. Romera (AHA!!!) – viz. Nejslavnější zombie horrory.

Se svými přáteli natočil v 17 letech svůj amatérský snímek The Valley (1978), kterým usilovali o vítězství v dětské televizní soutěži Spot On. 20 minutovým filmečkem porušili pravidla soutěže a navíc porota neocenila jak násilné brutální scény tak trikovou scénu (metodou stop-motion) souboje hrdiny s loutkou Kyklopa.

V místním deníku začal Jackson pracovat jako fotograf a své výdělky věnoval na natáčení filmů jako Coldfinger, parodie na Bonda, upírský horror The Curse of the Gravewalker a desetiminutový kanibalský horror Roast of the Day, který natočil 16 mm kamerou, kterou získal z druhé ruky.

Sam Raimi (Evil Dead, Stáhni mě do pekla) inspiroval svými velkolepými prvními dvěma díly Evil Dead mnoho filmařů, ale Peter Jackson byl jediný, který byl schopen hozenou rukavici zvednout a náležitě vrátit přátelsky úder. Snímek Bad Taste – Vesmírní kanibalové (1987) způsobil slušnou senzaci. Amatérský snímek, který Jackson dělal na koleně 4 roky s pomoci přátel si jak režíroval, tak napsal, natočil na vlastní kameru a produkoval z peněz svých a širokého okruhu rodiny. K tomu, aby mohl film do kin dokonce získal prostředky ze státní grantové komise. To nad čím někdo mohl ještě v 90. letech kroutit hlavou je dnes hodné ledabylého mávnutí ruky.

V městečku Kaihoro jsou obyvatelé města už po smrti. Jsou rozporcovaní a uložení v krabicích. V ulicích města se šourají modré postavy, které chtějí poslední přeživší najít a zpracovat. Ďábelský vůdce těchto mimozemských parazitů chce z celé planety udělat stánek rychlého občerstvení. Snímek diváky opravdu pobavil a v řadě kruhů zkultovněl. V horrorové subkultuře patří mezi rodinné stříbro. Ve filmu jsou opravdové pamlsky pro fajnšmekry – rozstřikující se mozky, dloubání samopalem ve střevech, upíjení zvratků a podobně. Veškeré gore efekty dělal Jackson sám a je až neuvěřitelné, co se mu povedlo.

Film, který by měl trpět všemi neduhy nízkorozpočtové podívané zachraňuje Jacksona sebejistá režie. Mě osobně film velmi bavil a navedl mě k tomu, že jsem v 15 letech odvezl několik kamarádů na chalupu, kde jsme zinscenovali kanibalistický rurální horror, kde jsme se mlátili v prasečáku, probodávali se šroubováky a vařili jednoho skauta v plechové vaně.

Peter Jackson pokračoval snímkem Meet the Feebles, kde zparodoval populární americkou show s Muppety. Jeho zvířecí hvězdy se nenávidí, intrikaří proti sobě, točí sadomasochistické porno, trpí vietnamským syndromem ála Lovec jelenů. Obtloustlé hrošici jednoho dne dojde trpělivost. Jackson svým plyšovým hvězdám rozpáral vnitřnosti, z kterých stříkaly tělní tekutiny a dokonce je nechá mezi sebou obcovat a zpívat sodomistické songy. Ano, přátelé, druhý inspirační zdroj Monty Python nechal Peter Jackson proniknout opět naplno.

Snímkem, kterým zakončil svou ,,mladickou“ kariéru je geniální splatterpunková zombie horrorová komedie Braindead – Živí mrtví. Ňouma Lionel se zamiluje do půvabné Paquity, ale jeho matka je proti. Lionel se bude muset vypořádat jak s ní, tak se zombie ve sklepě. Inspirace s Psycho není ani čistě náhodná a peter Jackson zde perlí svým typickým ,,chutným“ způsobem, když Lionelova matka sežere psa (vlčáka) jeho vyvolené a ještě jí čouhá ocas z pusy dívka vykřikne na dům hrůzy:,,Tvoje máma, mi sežrala psa!“ Ve filmu je řada pořádně nechutných momentů a rozhodně to není podívaná pro všechny, ale je to vyvrcholení splatterpunkového žánru, který se vrací už jen zřídka. Film se stal velkým hitem a Peter Jackson platil za zajímavého tvůrce, od kterého se mnoho očekávalo.

Byl to film Heavenly Creatures (1994), tedy Nebeská stvoření, který si mladý tvůrce vybral jako vstup na mezinárodní filmové pole. Do hlavní role obsadil tehdy neznámou Kate Winslet a jal se vyprávět příběh, kterým novozélanďané straší své děti. Uzavřená Pauline se skamarádí se svou spolužačkou Juliet a společně unikají do vysněného světa. Když se je dospělí rozhodnou je rozdělit, nezbývá dívkám nic jiného, než zavraždit Paulininu matku. Ač to zní sebedivněji, Nebeská stvoření je humanistický a neuvěřitelně silný film. Kombinuje animované pasáže, které dělal poprvé ve své trikové firmě WETA s živou akcí, je ,,spielbergovsky“ erotický a mimořádně vyspělý. Film si po právu odnesl Stříbrného lva na MFF v Benátkách a Peter Jackson se svou manželkou Fran Walsh obdrželi Oskarovou nominaci za scénář.

Oskara v roce 1994 vyhrál Zemeckisův Forrest Gump a byl to právě Zemeckis, kdo dal Jacksonovi nabídku na jeho první hollywoodský projekt. Do hlavní role mu přenechal svůj objev Michaela J. Foxe. Původně to měl být jen díl do Příběhů ze záhrobí, ale nakonec celá akce přerostla v celovečerní film. Možná to je i důvod proč příběh muže, který na maloměstě vymýtá duchy trpí jistými neduhy ve scénáři, které nejsou pro Jacksona vůbec normální. Film se nestal kýženým úspěchem, ale Jacksona to těžko mohlo zastavit.

Anabáze s jeho Pánem Prstenů se bude hřát na RealFilmu zítra v Nové klasice. Díky Danu Adamovi jsem shlédl 12 diskovou edici, kterou si přivezl z Londýna a z mého archivu to nakonec nabobtná na docela slušný materiál, takže sledujte čtvrteční Novou klasiku.

Jackson, který King Konga připravoval ještě před adaptací Tolkienových fantasy se již tenkrát snažil Universal přesvědčit o své vizi. Po 11 Oskarech za Návrat krále a tržbách spojených s merchandisingem v miliardách dolarů se rozhodlo klasické mamutí studio poskytnout Peteru Jacksonovi peníze a tvůrčí svobodu. Film se dělal takřka kompletně na Novém Zélandu, takže Jackson zaměstnal jak třetinu obyvatel, tak vyjednal úlevy na daních a hlavně využil své nově vybudované ateliéry. Rozpočet se vyšplhal na úctyhodných 207 milionů dolarů. Vzhledem k tomu, že takový rozpočet by i takový Jerry Bruckheimer neodklepl ani v nejdivočejším snu, natož skrblíci v Universalu, zaplatil ze svého 20 milionového honoráře část rozpočtu.

Na King Kongovi byla v kinech příliš vidět snaha vydělat jmění. Ne, že by byl film špatný. Příběh je notoricky známý a oproti remakeu z dílny Dina de Laurentiise s Jeffem Bridgesem a Jessicou Lange se drží klasické verze RKO z roku 1933.

Jsou třicátá léta a hospodářská krize. Mladá kabaretní bavička Ann Darrow (Naomi Watts) právě vyhodili z jejího místa a nemá ani na jídlo, navíc její žádosti o roli v divadelní hře Jacka Driscolla (Adrien Brody) není vyhověno. Šílený režisér Carl Denham (Jack Black), který právě zpronevěřil další peníze hlavounům z filmového studia dostal mapu od Ostrova lebek a chce tam natočit dramatické záběry pro svůj nový film. Náhoda nakonec svede všechny výše zmiňované na loď pochybné pověsti, kde je ještě pochybnější kapitán (Thomas Kretschmann).

Po dlouhé plavbě se nakonec na Ostrov lebek dostanou, kde žijí lidé na úrovni pravěku a všude jinde vyhynulí tvorové, mezi kterými je i obrovský opičák Kong. Ann se po dramatickém únosu pokusí domorodci obětovat Kongovi a posádka lodi se tak pod vedením Driscolla vydává na záchrannou misi. Akce skončí tím, že Konga uspí chloroformem a naloží na loď do New Yorku, kde chce Denham zbohatnout na opičákově představení smetánce. Kong však uniká a hledá Anne, se kterou prožil zábavné i dramatické chvilky v džungli. Nakonec ho pochopitelně rozstřílí na Empire State Building.

Uznejte, dostat toto vše do jednoho filmu a přitom dokázat, že netočím čtvrtý díl nejpopulárnější série všech dob, je docela silná káva. Peter Jackson nicméně v některých okamžicích skutečně navozuje atmosféru Tolkienových fantasy, přesto je jeho podání King Konga spíš křížencem Krásky a zvířete s Jurským parkem. Film je natočený bravurně, má řadu skvělých nápadů a uteče jako voda a přitom vám ani nezaskočí popcorn. Tak nevím, je to hodně nebo málo?

Při řadě brutálních scén, které se však odehrávají mimo záběr se však troufale domnívám, že není určen pro děti a pro alespoň lehce inteligentního diváka je příběh chvílemi příliš naivní. Nadšení z Pána prstenů se přinejmenším měřitelně po finanční stránce zopakovat nepodařilo. Film však celosvětově vydělal v kinech 550,6 milionů dolarů, 26,5 milionů vynesla premiérová televizní práva a stamiliony vynesla práva na DVD a počítačových hrách. Přesto se o King Kongovi někdy hovoří jako o neúspěchu.

Peter Jackson se svým dalším filmem vrátil ke své linii tvorby, kterou nastolil Nebeskými stvořeními. Adaptace románu Alice Sebold The Lovely Bones (Pevné pouto) o zavražděné dívce doplatila na totálně zmršený marketing a dementní načasování. Skvělý herecký výkon Stanley Tucciho byl však neoddiskutovatelný. Film si však bezpochyby své příznivce našel, ale rozhodně mezi nimi nebyli ti, kteří očekávali další velkolepý mainstreamový fantasy film.

Co je tedy film Petera Jacksona? Je to úchylný horror? Humanistická fantasy? Lidský příběh? Psát o Peteru Jacksonovi jako o režisérovi Pána prstenů je zavádějící. Tento filmař má mnohem pestřejší rejstřík. Pomáhá svým kolegům ze všech koutů světa – WETA dělala jak triky již zmíněné novozélandské Black Sheep, tak stejně oceňovanému Mutantovi Jun Ho Bonga, které byly uváděny na MFF v Karlových Varech v popůlnočních sekcích. Adaptaci Hobita Jackson hodil za hlavu a jistil ji ,,pouze“ jako scenárista a producent. Je to však týden co Guillermo Del Toro designovaný režisér plánovaného dvoudílného Hobita z projektu odstoupil. Zatím je předmětem dohad, zda Jackson nastoupí na další Tolkienovskou loď.

Jisté je však to, že Jackson dokázal jako málokdo změnit tvář filmového byznysu a byznysu celkově a právem se bude moci již brzy nazývat Georgem Lucasem své generace.

Ondra Slanina