Zelená zóna
USA / Francie / Velká Británie / Španělsko 2010, Green Zone, režie: Paul Greengrass , scénář: Brian Helgeland podle knihy Rajiva Chandrasekarana, kamera: Barry Ackroyd, hudba: John Powell, střih: Christopher Rouse, hrají: Matt Damon, Greg Kinnear, Brendan Gleeson, Amy Ryan, Yigal Naor, Khalid Abdalla a další…
formát: 2.35:1, barevný, 35mm, délka: 115 minut
Film:
Vzdálené sirény pronikají skrze zděné stěny jednoho z domů, v jehož suterénu vládne čilý ruch. Spíše zmatek. Úsečné arabské rozkazy rozdávané v prachu otřásajících se stěn jakoby měly zastavit začínající spojenecké bombardování. Irácký generál Al Rawi instruuje své pobočníky v nastálém zmatku a pak se svými nejvěrnějšími nastupuje do luxusních limuzín a odjíždí do dalšího „bezpečného“ úkrytu. Noční oblohu prořízne ohnivý oblak oranžového výbuchu a sirény se rozezní. Je 19. března a válka v Íráku právě začala…
Spolu s dynamickou hudbou, hrající již od prvních vteřin filmu a nepolevující až do vteřin posledních, je dění na plátně Zelené zóny, nejnovějšího filmu Paula Greengrasse adrenalinovou válečnou podívanou, která se liší od podobně laděného válečného spektátklu Černý jestřáb sestřelen Ridleyho Scotta navíc neskutečně napínavou investigativní dějovou linkou, která dá vzpomenout na nejlepší politické thrillery 70. let i na předešlé Greengrassovy filmy s Jasonem Bournem, na nichž si britský režisér vybudoval svůj mezinárodní režijní kredit a jedinečný vizuální styl.
Stylu, jímž vládne i jeho první úspěšný snímek Bloody Sunday (Krvavá neděle), se i díky konečnému vyznění Zelená zóna podobá právě nejvíce. S Bloody Sunday toho má totiž Zelená zóna společného mnohem více, než s běhajícím Jasonem Bournem, byť hlavní postavu vojáka Roye Millera hraje opět výborný Matt Damon. Už samotné upoutávky byly neskutečně zavádějící a mátly do poslední chvíle trochu nešťastně tělem, protože se nám snažily namluvit, že půjde o další akční dobrodružství Jasona Bournea, odehrávajícího se ve válečném Íráku a prchajícího před konspirací vládních složek.
Konspirace tu sice je opět přítomná, ale na mnohem realističtější, mrazivější úrovni a Roy Miller neprchá ani tak před vládními vyslanci, ale spíš před krátícím se časem, aby dokázal odhalit nepříjemnou pravdu o neexistenci zbraní hromadného ničení, kterou se snažili oficiální vládní kruhy veřejnosti podstrčit a kvůli kterým se původně blesková válka v Íráku iniciovala. Pozor, teď nemluvím za sebe, ale za film a scénáristy samotné, protože tato ústřední myšlenka je neustále přítomná a neustále připomínaná a propíraná skrze dialogy ústředních postav v samotném filmu.
Paul Greengrass tak tímto filmem nadělal americké a britské vládě další a ještě hlubší vrásky na čele, protože Zelená zóna je naprosto otevřenou kritikou války v Íráku, respektive okolností jejího rozpoutání na základě domnělých zbraní hromadného ničení, kterými Írák ve skutečnosti nikdy nedisponoval a Pentagon to velmi, velmi dobře věděl. Paul Greengrass tak skládá svůj vlastní reparát, kdy zobrazil ve svém předešlém filmu Let č. 93 (2006) hrdinské Američany bojující na palubě letadla s arabskými teroristy a tímto filmem tak svým způsobem iniciaci války v Íráku ospravedlnil, byť možná nevědomě.
Takže i Roy Miller (Matt Damon), který má na starosti prozkoumat domnělé úkryty chemických zbraní, které vždy jen zejí prázdnotou a v okamžiku kdy hlasitě protestuje na schůzi štábu mu je jen jemně, ale s o to větším důrazem naznačeno, aby dělal jen to, co je mu nakázáno. Takže Miller objíždí dál bezmocně místa, o nichž již předem ví, že nic nenajde a čím dál tím víc pochybuje o věrohodnosti tajemného zdroje s názvem „Magellan“, resp. o samotné jeho existenci.
A čím více pátrá ve spolupráci s Martinem Brownem ze CIA (Brendan Gleeson), novinářkou Lawrie (Amy Ryan) a místním obyvatelem Íráku Freedym (Khalid Abdalla) tím více zjišťuje špinavou a nepříjemnou pravdu o celém podvodu, který se snaží za každou cenu zakrýt vysoký úředník Pentagonu Poundstone (Greg Kinnear) tím, že umlčí generála Al Rawiho (Yigal Naor), jež by mohl celou pravdu vyzdradit ve spolupráci s Millerem okolnímu světu.
Kdyby se jednalo o fiktivní detektivní příběh, možná by Zelená zóna byla opravdu jen dalším Bourneovým dobrodružstvím třeba s názvem Bourneův Irácký syndrom, jenže v kontextu reality, okolností rozpoutání tak obrovského válečného konfliktu, který trvá dodnes a který jsme sledovali všichni před několika lety v televizi na vlastní oči, získává Zelená zóna úplně jiný rozměr. Mrazivý, realistický a nutící k zamyšlení nad smyslem práce vysoké politiky a ovlivňováním mas skrze zmanipulovaná média z větší části ospravedlňující naprosto nesmyslný válečný konflikt, jehož následky cítíme v současné době. To, že se jedná o vědomý záměr tvůrců filmu v čele s Paulem Greengrassem, je nezpochybnitelné.
To, co Krvavá neděle znamenala pro britsko-irský konflikt, tak Zelená zóna znamená pro válku v Íráku. Bez příkras, syrově podaná podívaná, která se nebojí jít na dřeň samotné pravdy skrze relativně fiktivní detektivní zápletku tak, aby prošla přes schválení svým 100 miliónovým rozpočtem, který se vzhledem k tématu v amerických kinech ani zdaleka nevrátil, resp. Zelená zóna byla v Americe, iniciátorce války v Íráku, naprostým komerčním fiaskem. Pravda holt bolí. Každopádně Paulu Greengrassovi lze zatleskat za odvahu.
Protože ani domněle protiválečná agitka Kathryn Bigelow Smrt čeká všude, rozhodně není ve svém finálním vyznění dle mého názoru příliš protiválečná. Byť se jedná o výborný film, tak roli oprávněného kritika zmíněného válečného konfliktu zcela jasně a zaslouženě přebírá Zelená zóna. Paul Greengrass stejně jako tvůrci Matrixu sourozenci Wachovští, moc dobře ví, že pokud chcete lidem sdělit nějakou zásadní pravdu, musíte na to stejně jít přes vizuálně zajímavou a napínavou formu, která pokud možno zaměstná i divácké mozkové závity.
A forma je jedním slovem Greengrassovská. Ruční kamera (mimochodem výborný britský kameraman Barry Ackroyd nasnímal již zmíněnou Smrt čeká všude či právě Let č. 93), rychlé, čisté, skokové střihy bez jakýchkoliv prolínaček, v drtivé většině přirozené osvětlení (včetně nočních scén! Filmový materiál Fuji jel na své maximum), dynamická hudba Johna Powella variuící efektivně Bourneovský hudební doprovod, inteligentní scénář Briana Helgelanda (naposledy Scottův Robin Hood) a herecké výkony!
Právě herecké výkony všech ústředních představitelů dodávají teto kvazi dokumentární válečně-investigativní podívané zcela realistický a plně uvěřitelný nádech. Vztek, emoce, nabubřelá arogance, zoufalost, tvrdohlavost, strach i brutalita čiší ze všech charakterů na ostré hranici filmové reality a skutečného dokumentu. Paul Greengrass zde v mistrovském, ale naprosto nenápadném režijním vedení koriguje velká osobní dramata v kruhu globálních událostí světového významu. Jedině tak může tnout plnohodnotně do živého.
A právě proto je tu s námi také film. Nejen pro zábavu a oddych, ale také proto, aby pomáhal okolnímu světu sdělovat zásadní události, myšlenky a skutečnosti ve chvíli, kdy skutečná média a informační kanály díky zásahu vládních zájmů selžou. Zelená zóna je přesto skvělou podívanou, i když bude plně doceněna až po letech…
Daniel Adam
