Lumet opět na nic nečekal a spojil své síly s geniálním Al Pacinem a natočil film, který patří mezi absolutní vrcholy americké kinematografie. Uvedl jej do kin hned rok po Vraždě v Orient Expresu. Tím filmem je Psí odpoledne (Dog Day Afternoon, 1975). 22. srpna 1972 přepadne trojice mužů banku, z původně plánované rychlé akce se stane strhující několikahodinové drama s rukojmími. Z jistého lupu se nakonec ukáže, že v trezoru je pouze 1100 dolarů. V centru dění se tak ocitnou lupiči. Jeden z nich uteče, ale dva tam zůstanou Sonny (Al Pacino) a Sal (John Cazale). Napětí se stupňuje až ke slavnému telefonnímu rozhovoru mezi Sonnym a jeho přítelem Leonem, kvůli kterému riskantní loupež podstoupil. Sonny chtěl Leonovi obstarat peníze na operaci přeměny pohlaví, jenže Leon (Chris Sarandon) mu sdělí, že ho nikdy nemiloval.
Tragický příběh napsaný podle skutečného příběhu popsaného jako článek v novinách oslovil miliony diváků. Film získal Oskara za scénář, kterého napsal Frank Pierson (Zrodila se hvězda, Frajer Luke). Pacino byl za svou kreaci nominován na Oskara, stejně jako Chris Sarandon, Sidney Lumet za režii, střihačka Dede Allen za střih a Martin Bregman a Martin Elfand za produkci. Lumet režíruje svůj film chladně, faktograficky přesně a divákům ukazuje tragické rány zcela nezúčastněně, tak jak je život přináší. Lumet opět skvěle vede své herce, Al Pacino zde podává další ze svých nejlepších výkonů, stejně jako přehlížený a bohužel předčasně zemřelý John Cazale (+12.3.1978).
O rok později natočil Sidney Lumet brilantní hořkou satiru Network (1976), která patří k jeho úplně nejlepším filmům a diváka zaujme strhujícím hereckým sólem legendárního Petera Finche, který zemřel na plátně tak věrohodně, že během pár měsíců zemřel doopravdy a jeho Oskara pak přebírali jeho pozůstalí. Drsná satira na komerční televizi, kterou Lumet znal velmi dobře, vznikla podle scénáře Paddyho Chayefskyho. Film líčí vzestup a strmý pád moderátora Howarda Beala (Peter Finch). Na základě klesání sledovanosti jeho osoby je z televize propuštěn. Ve jednom ze svých posledních vysílání ohlásí před kamerami naživo svou sebevraždu. Rozpoutá se šílené drama. Beal však nemá v úmyslu se zastřelit. Jeho sledovanost prudce stoupne, každý čeká, kdy se sám odpráskne, ale on začne vykřikovat své názory na shnilou americkou společnost. Rázem se stane nejpopulárnější televizní hvězdou. Diváci jsou nadšeni a televize vydělává balík. Jenže programové ředitelce (fantastická Faye Dunaway) má toho uřvaného dědka plné zuby a najme si zabijáka, aby ho odprásknul přímo před televizními kamerami.
Ve filmu dále hrají takové hvězdy jako Robert Duvall, William Holden nebo Ned Beatty. Network se okamžitě po svém uvedení stal angažovaným komentářem Ameriky a pro řadu společností tak horkým bramborem, že naštvaní televizní producenti podle ní udělali koncept současné televize a Dr. Železný, jestli se nepletu, tvrdil, že Network je jeho oblíbený film. Kromě morálního marasmu a hnusných charakterů, z nichž šílený moderátor bažící po slávě a penězích je ještě ten kterému diváci mohou držet palce si však film udržuje vysokou laťku velmi černé zábavy. Film uspěl v Oskarovém klání, Oskara dostal posmrtně Peter Finch (zemřel dva týdny před ceremoniálem), Faye Dunaway, herečka ve vedlejší roli Beatrice Straight a i Paddy Chayefsky za scénář.
O rok později Lumet sice změnil radikálně žánr, ale pokračoval v sérii adaptací slavných dramatiků. Pro svůj film Equus na pomezí dramatu a horroru si vybral stejnojmennou hru slavného dramatika Petera Schaffera a do hlavní role obsadil Richarda Burtona, který zde podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry. Sedmnáctiletý hoch Alan Strang oslepí na statku v anglickém Hamsphireu šest koní nějakým bodcem. Soudkyně proto nařídí umístit hocha na pozorování u psychiatra v provinční nemocnici. Okolnosti činu začne zjišťovat doktor Dysart (Richard Burton), ale už při přijímacím pohovoru mladík na otázky neodpovídá, ale pouze zpívá. Dysart navštíví jeho rodiče a postupně zjistí, že matka je náboženský je autoritářská náboženská fanatička a otec nechal kluka vyrůstat bez žádných zásahů.
Doktor Dysart se při každodenním sezení od Alana dozvídá, že jezdil v noci na koni nahý a cítil se přitom koňskou bytostí, kůň je pro něho modlou. V samotném závěru se Alan přizná v osudný večer selhal při milování s dívkou, vzal srp a oslepil své vlastní bohy. Equus je latinsky kůň a roli měl původně hrát jeho představitel na divadle Anthony Hopkins, který měl ale závazky na filmu Příliš vzdálený most a tak roli hrál jeho blízký přítel a učitel Richard Burton. Film byl nominovaný na 3 Oskary opět zejména v hereckých kategoriích a to jak pro Richarda Buryna, tak pro Petera Firthe v roli labilního mladíka. Nominaci si vysloužil i dramatik Schaffer, který napsal podle své hry i scénář.
Následující snímky The Wiz, kde obsadil kromě Diany Ross i Michaela Jacksona se vrhl na neprobádané území rodinného muzikálu a neuspěl, stejně jako v dalším filmu Just Tell Me What You Want, kde natočil komediální romanci s Ali McGraw.
Co dodat? Snad jen, že takovýto výborný profil si Sidney Lumet skutečně zaslouží! Gratuluji, Ondro, k této výtečné práci! ;-)