Pokud je lehké naznačení „děje“ již v tuto chvíli pro Vás příliš, tak si ani k filmu Mazací hlava nenajdete dobrovolně cestu, natož abyste docenili jeho zvráceně surreálnou podstatu, která skrze obraz a především pak zvuk opravdu dokáže vyvolat fyzickou nevolnost. Pro příznivce tvorby Jana Švankmajera, absurdních filmů, surrealisticky působících asijských horrorů s vydatnými „gore“ efekty (např. Tetsuo), či výše zmíněného Salvadora Dalího však půjde o zaslouženou až kultovní podívanou, na níž rozhodně nedají dopustit a zároveň dostanou určitý klíč k pozdější filmografii Davida Lynche.
Obsese, typická vlastnost většiny charakterů Lynchových filmů, byla nepochybně přítomná i v samotném režisérovi, protože jedině tak mu umožnila udržet tvorbu tohoto snímku při životě celých pět let. I Jack Nance, představitel Henryho, v sobě dokázal udržet tuto postavu a hereckou polohu po zmíněné období, a to prý včetně svého absursdního účesu. V průběhu tvorby se stačila narodit Lynchovi i dcera a zároveň se „podařilo“ zemřít původnímu kameramanovi Herbertu Cardwellovi (v pouhých 35 letech). Měsíc trvalo pak Lynchovi aby sehnal kameramanskou náhradu v podobě Fredericka Elmese.
Lynch celý snímek režíroval, psal, střihal a dokonce složil hudbu a většinu zvukových efektů. Pro začínajícího režiséra byl i 20.000 rozpočet příliš velké sousto a tak se pokoušel získat od Amerického filmového institutu finanční grant. Ten však činil pouze polovinu z výše zmíněné částky a za polovinou natáčení také Lynchovi peníze samozřejmě došly. S malým dítětem na krku, s otcem a bratrem neustále mu radícími, aby se už konečně na Mazací hlavu vykašlal a našel si normální práci to nejspíš nebylo dvakrát vhodné tvůrčí prostředí.
Lynch se však Mazací hlavy nevzdal, jen začal rozvážet noviny a dělal další příležitostné práce, vždy našetřil část peněz, sem tam do Mazací hlavy něco dotočil a postupně tak svůj první film dokončil. A to i přesto, že jedna z pauz činila v rámci jednoho záběru dokonce celých 18 měsíců. Ani optické a mechanické triky nebyly určitě pro začínajícícho tvůrce nejlehčí. Vrcholem je pak torzo zmutovaného dítěte, které bylo s největší pravděpodobností vytvořené z nenarozeného plodu telete a přivedeného k „životu“ na plátně trikovou formou, kterou však Lynch nikdy neprozradil, stejně jako návod k vyznění snímku, který se skrývá v blíže nespecifikovaném verši z Bible.
Nicméně snímek byl nakonec skutečně dokončen a David Lynch mohl jen napjatě očekávat, jaké reakce jeho pětileté filmové snažení přinese. Odměnou mu za to byla nemalá pozornost z řad zavedených režisérů, včetně takových neméně podivínských veličin jako jsou Stanley Kubrick (který pouštěl Mazací hlavu svému štábu před natáčení svého horroru Osvícení, aby naznačil atmosféru, kterou chce do filmu dostat), F.F.Coppola (který údajně pouštěl Mazací hlavu svému štábu, zatímco natáčel Apokalypsu, čímž asi na duševním rozpoložení svém i ostatních rozhodně nepřidal) či Terrence Malick (který dokonce Lynchovi pomáhal shánět investora na dofinancování filmu). Mel Brooks pak po shlédnutí Mazací hlavy nabídl Lynchovi režii Sloního muže, který jej defintivně proslavil jak u diváků tak kritiků.
Vznik Mazací hlavy je esencí snahy začínajících a nezávislých filmových režisérů dostat svůj první film k divákům i za cenu nálepky podivína či přímo šílence. Taková snaha je však většinou dříve či později doceněna. A přestože není tento film rozhodně pro každého, vyplatí se jej shlédnout už z toho důvodu, kolik energie a času do něj David Lynch investoval. Nejlépe pak o půlnoci těsně před tím, než půjdete spát. To Vám zaručí rozhodně nestandardní snové obrazy. Mluvím totiž z vlastní zkušenosti… ;-)
Daniel Adam
PS: Film nedoporučuji těhotným ženám či čerstvým maminkám…
Pages: 1 2
