Habermannův mlýn
ČR/Německo/Rakousko 2010, Režie: Juraj Herz, scénář: Wolfgang Limmer, Josef Urban podle knihy Josefa Urbana, kamera: Alexander Šurkala, střih: Christian Long, hudba: Elia Cmiral, hrají: Mark Waschke, Karel Roden, Hannah Herzsprung, Ben Becker, Radek Holub, Oldřich Kaiser, Andrej Hryc, Jan Hrušínský
délka: 104 minut, formát: 2.35:1, HD digital (4K RED ONE), barevný
Film:
Mlynář August Habermann (Mark Waschke) si právě bere svou krásnou přítelkyni Janu (Hannah Herzsprung). Za svědka jim jde jejich dobrý přítel, hajný Březina (Karel Roden). August je úspěšný podnikatel německého původu, majitel mlýnu a pily, který zaměstnává celou řadu lidí od účetního Hory (Jaromír Dulava) až po dělníky na pile (Oldřich Kaiser, Radek Holub, Martin Stránský) a Jana dobrá křesťanka vychovaná v klášteře, která vyrůstala bez rodinného zázemí. Jsme v předválečných Sudetech. Čas plyne, obchodům se daří, lidé jsou spokojení, věnují se Sokolu, popíjí pivo a chodí do práce. V malém městě s více než 300 obyvateli je vše navenek v pořádku, každý pochopitelně prožívá svá soukromá trápení a radosti, ale soužití Čechů a Němců je bezproblémové.
Habermannovi brzy přivítají na světě dceru. První rána nastane s Mnichovskou dohodou, kdy každý pochopí, že se něco stane a s vyhlášením protektorátu a příjezdem místního velitele SS Kozlowskiho (Ben Becker) je jasné, že nic dobrého to nebude. Válečné události odhalí charaktery jedinců a konec války ,,spravedlivé“ sousedské vypořádání.
Každý kdo sleduje tuzemskou kinematografii dlouhodobě, o tomto projektu už ví řadu let. Natáčení však mohlo začít až při vstupu německých a rakouských partnerů. Dokončení významně podpořila TV Nova poté, kdy film ignorovala Česká televize. Pro zajímavost na filmu se podílela i produkční firma legendárního světového režiséra německého původu Wernera Herzoga.
Na počátku projektu byla skandální kniha Josefa Urbana, která mapovala skutečný příběh mlynáře Habermanna, který byl v bouřlivých dne konce války zlynčován. Předesílám, že knihu jsem nečetl. Film napsal podle této knihy scenárista Wolfgang Limmer, ale filmaři v závěru titulků uvádí, že veškeré osoby ve filmu jsou smyšlené. Taková praxe je u kontroverzních témat naprosto běžná. Vzpomeňme například Texaský masakr motorovou pilou, který je podle skutečnosti a větu o fikci obsahuje také.
K režii byl nakonec osloven Juraj Herz (Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy, Morgiana), kterého nikdo nemůže vinit z předpojatosti, protože je Židovského původu a zažil pobyt v koncentračním táboře. Herz film uchopil podle leitmotivů své tvorby – tedy o lidském zlu obecně a zlu jedince.
Pages: 1 2