Nejslavnější adaptace Stephena Kinga
Ve filmových adaptacích patří Stephenu Kingovi bezesporu absolutní prvenství. Jakákoliv povídka Stephena Kinga je okamžitě předmětem zájmu velkých studií. Existují také licenční smlouvy pro různé produkční společnosti, která za svá prvenství platí přednostně miliony dolarů. Pochopitelně, že v takové záplavě povídek a knih nakonec vzniká spousta špatných filmů, ale pokud se sejdou dobře okolnosti vznikají skvělé filmy. A nenechte se mýlit, zdaleka nejde jen o horrory! Dnešního průvodce zasvětíme adaptacím podle Stephena Kinga.
Na začátku si připomeňme, kde už jsme kvalitní adaptace Stephena Kinga zmiňovali a ke kterým se tedy nebudeme už vracet – jsou to články David Cronenberg (Mrtvá zóna), Carrie, Stanley Kubrick (Osvícení), tady z důvodu, že se plánuje Retro a legendy a John Carpenter (Christine).
V Čechách nepříliš známý film Roba Reinera Stůj při mně (Standy by Me, 1986) je jednou z nejlepších Kingových adaptací vůbec. Příběh vypráví o čtyřech chlapcích žijících v americkém Oregonu roku 1959, kterým se ztratí kamarád. To léto se jim změní život. Kluk se totiž vypravil do lesa na borůvky a už se nevrátil. Kamarádi se proto rozhodnou najít jeho tělo. V originále se novela jmenuje právě Body. Cestou zažívají podivné příhody které vyvrcholí nálezem kamaráda. V hlavních rolích náročných dětských partů vynikli herci River Phoenix, Will Wheaton, Corey Feldman a Jerry O´Connel. Nebezpečného výrostka ztvárnil Kiefer Sutherland a vzpomínajícího muže Richard Dreyfuss. Pokud jste tento krásný nostalgický film neviděli, určitě to napravte.
Jedna z nejlepších a nejděsivějších knih Stephena Kinga se dočkala adaptace od hororové specialistky Mary Lambert, která měla do té doby zkušenosti jen s oživováním Freddyho Krugera. Čtyřčlenná rodina Crandleova se stěhuje do zapadlého venkova ve státě Maine. Zatímco otec se v nedaleké univerzitě stává kolejním lékařem zůstává jeho manželka s dvěma malými dětmi doma. Poté, co lékaři zemře v jeho rukách jeden ze studentů dozvídá se díky tajemným zjevením a místním povídačkám o záhadném druidském pohřebišti v okolí hřbitova domácích mazlíčků, kde stačí něco pohřbít a to se vrací živé nazpět. Brzy umírá dětmi milovaný kocour a otec se rozhodne zahrát si na Boha. Ve chvíli, kdy však dochází k rodinné tragédii pouští se otec do zoufalého činu, který nemůže dopadnout dobře. Vše co zemře, se totiž vrací trochu jinak.
S relativně nízkým rozpočtem a prakticky neznámými herci natočila Mary Lambert jedno z nejlepších převedení knih Stephena Kinga na plátno. Film má tempo, atmosféru i opravdu děsivé momenty. Jelikož se stal Hřbitov domácích mazlíčků velmi slušným komerčním úspěchem dočkal se od stejného štábu nesrovnatelně slabšího pokračování, které skončilo uměleckým i komerčním fiaskem.
Je bez debat, že nejlepším románem Stephena Kinga je Misery. King si sám určil koho by chtěl za režiséra a byl jím překvapivě právě Rob Reiner, který u diváků uspěl předchozím snímkem Stůj při mně. Film u nás běžel pod názvem Misery nechce zemřít (1991).
Paul Sheldon je po automobilové nehodě odkázán na milost a nemilost ošetřovatelce Annie Wilkesové. Její metody jsou poněkud zvláštní, ale pro ní zcela pochopitelné. Sheldon je autor několika románů o laskavé Misery, kterou Annie velmi obdivuje. Sheldon však svou hrdinku nenávidí a v rukopisu, který s sebou veze jí nechal zavraždit, aby se mohl konečně věnovat umělecky ambicióznější literatuře. Anne však pro jeho literární cíle nemá pochopení a použije veškerou donucovací sílu, aby si mohla přečíst novou knihu se svou postavou. Začíná strhující souboj.
Vynikající a nezfilmovatelná kniha se stala objektem zájmu společnosti Castle Rock, která tímto titulem odstartovala svou úspěšnou hororovou sérii Kingových filmových adaptací. Rob Reiner měl nesnadný úkol. Na ploše tří místností odehrát strhující drama, které by diváka chytlo za srdce a povedlo se. Kathy Bates si získala svého Oskara a James Caan slavil velký comeback. Vznikl tak mistrovský kus, který patří právem k tomu nejlepšímu co v dějinách kinematografie vzniklo.
Pages: 1 2