Občanský průkaz (2010)

Občanský průkaz (2010)

Občanský průkaz

ČR 2010, režie: Ondřej Trojan, scénář: Petr Jarchovský podle románu Petra Šabacha, kamera: Martin Štrba, střih: Vladimír Barák, hudba: Petr Ostrouchov, Bob Dylan, Ľuboš Beňa a Matěj Ptaszek, Sweet, hrají: Libor Kovář, Matouš Vrba, Jan Vlček, Jakub Šárka, Martin Myšička, Anna Geislerová, Kristýna Liška-Boková, Václav Kopta

formát: 1.85:1, 35mm, barevný, délka: 137 minut

Film:

Je doba tuhé normalizace. Všude šedivo, hnusně, fízlové jsou kam se podíváš a fotr s matkou nosej hrozný hadry a držej hubu, přestože by měli brojit proti tomu posranýmu bolševickýmu režimu. Nám je 15 a dostáváme svojí vobčanku. Hnusný rudý plastový desky se zbytečnejma papírama, kterejma nás chtěj akorát dál vopruzovat.

Jsme čtyři kamarádi – Petr (Libor Kovář), přezdívaný Žába, kterej nesnese to, že jeho fotr je zbabělec (Martin Myšička), Venca, kterýmu říkáme Popelka (Matouš Vrba), bohém každým coulem, kterej má rád tvrdou západní muziku a chce se za každou cenu vyhnout tý zkurvený vojně, Míťa nebo-li Génius, kterýmu rodiče emigrovali do Kanady a on tu musel zůstat se svou Ruskou babičkou v dělnický kolonii a dívat se, jak se v jejich krásnym baráku roztahujou Rusáci a Aleš alias Básník, kterej u sebe pořád nosí notýsky se svými aktuálními výtvory. Netušili jsme, že když jsme drtili prsty tomu debilnímu esenbákovi, tak na sebe spustíme takovou lavinu událostí, že to změní životy nejen nám, ale i rodičům.

Občanský průkaz (2010)

V Čechách je opravdu velmi těžké psát objektivní recenze na české filmy. Navíc pokud máte rádi tvůrce, kteří je točí a na Ondřeje Trojana mám obzvláště slabost. Na druhou stranu za dobu působnosti Realfilmu jsme už také napsali i u našich velkých oblíbenců, že se jim něco zkrátka nepovedlo. Tím ovšem nechci tvrdit, že by Občanský průkaz byl takovým případem, ale zároveň chci hned na počátku vyjádřit jisté rozpaky, které jak jsem probral s lidmi ze svého okolí, nesdílím sám.

Zfilmovaná literární díla Petra Šabacha jsme mohli vidět třeba jako Pelíšky, Šakalí léta nebo U mě dobrý. Já jsem od Šabacha četl Hovno hoří a zjistil jsem, že nejsem cílová skupina. Z těchto jmenovaných titulů se mi líbily Pelíšky, které považuji za jeden z nejlepších tuzemských filmů a třeba snímek Pupendo byl pro mě těžkým utrpením. Generačně se s tvůrci pochopitelně míjím a v tom vidím hlavní problém všech recenzí na Občanský průkaz. Málokdo totiž hodnotí skutečný film. Přijde mi, že si v denním tisku čtu pocity recenzentů středního věku a srovnávání zachycení doby ve filmu s realitou. Mně je 28 let.

Občanský průkaz (2010)

Pro mě osobně začíná skutečná realita Občanského průkazu až o téměř 20 let později, kdy jsem navštěvoval gymnázium, ve kterém se film natáčel. Musím ocenit práci kameramana Martina Štrby, který musel zřejmě kvůli nedostatku peněz na realizaci vykouzlit dobový film převážně z reálií. A třeba právě při scénách z gymnázia a reálů před ním neměl zrovna jednoduchý úkol. Ve filmu se mu přesto podařilo vykouzlit působivou atmosféru, mně osobně skutečně imponoval nádherný záběr krajiny s odrazem rybníka a akcí cyklisty, který se míjí s lokálkou.

Jestli ale film v něčem zaujme, pak to není výtvarná stylizace, také kvůli tomu, že z odporného designu, bytového interiéru nebo módy 70. let vykouzlíte něco hezkého. Film totiž stojí a padá s čtveřicí neherců v hlavních rolích a tam je nutno smeknout před lidmi z castingu. Jestliže 60. léta uznávala neherce a v období po revoluci se i pár tvůrců snažilo o práci s naturščiky, pak Trojan své kluky zvládnul brilantně kočírovat. Nenechte se zmást hnusným plakátem, tihle kluci jsou skuteční sympaťáci a právě svou drzostí, naivitou mládí a vzdorem na plátně přirozeně existují. Profesionální herci, které filmu propůjčují komerční atraktivitu pak statují v epizodních roličkách. O tom, že není malých rolí přesvědčí znovuobjevený Václav Kopta, opět skvělý a po hříchu málo využívaný Martin Myšička a Anna Geislerová, kterou Trojan na třetí pokus konečně zvládnul oprostit od její afektovanosti.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist