Občanský průkaz (2010)

Občanský průkaz (2010)

Objektivní potíží filmu je ovšem scénář. Jestliže, asi nejenom mně, dramaturgové v ČT vyčítají ukecanost, pak Jarchovského scénář je rozhlasová hra. Podle mě je nesmysl hodnotit scénář právě podle tohoto měřítka, filmy jako Vykoupení z věznice Shawshank, Pulp Fiction nebo Na pokraji slávy jsou fantastické filmy a jejich scénáře jsou regulérně plné přímých řečí. Takže to průšvih není. Problémem je stavba celého scénáře, který míchá banalitu se zásadními momenty bez selské logiky. Od prvních okamžiků se člověk usmívá, Jarchovský umí vtipné hlášky a člověk by se najednou začal i domnívat, že se ocitl na komedii.

V momentu, kdy se na plátně objeví Jiří Macháček jako obtloustlý fotr a publikum se rozesměje, zjistíme, že (zřejmě) zneužívá svou dceru a odstartuje novou rovinu filmu. Pak totiž začíná regulérní drama, které i přes opětovné snažení vrátit se na úroveň komedie v humorné poloze už zoufale nefunguje. Film je tedy objektivně dramatem s prvky humoru a nikoliv komedií s prvky dramatu. Zatímco čtveřice hlavních postav je pro diváky zcela jasná, pak s epizodními postavami má Jarchovský ve scénáři vážný problém. Pro pochopení celé dějové linie a smyslu filmu nechává jednu významnou epizodní postavu pouze ve třech obrazech a jestliže tato postava se na plátně objevila na začátku skoro až v parodickém záběru máničky na fichtlovi, pak odjíždí v bohužel naprosto mizerně realizované klíčové scéně filmu ve volze. Netvrdím, že se ve filmu musí vše objasnit, ale pokud vygraduji události třetiny snímku téměř dvou a půl hodinového filmu do krátkého záběru, který stojí na záblesku baterky a jedné větě v komentáři mimo obraz riskuji přeci nepochopení celého filmu!

Občanský průkaz (2010)

Jarchovský, který je dvorním scenáristou Jana Hřebejka pro režiséra Trojana však nemůže látku Petra Šabacha adaptovat stejně. Zatímco Hřebejkovým trademarkem je vždy brilantně zinscenovaná několikaminutová klíčová scéna u stolu, pak Trojan jako režisér uplatňuje úplně jiný přístup. Trojan pečlivě buduje atmosféru vyprávění, třeba za pomoci skvěle vybrané dobové hudby, dbá na autentičnost reálií a nemohu se zbavit dojmu, že když se dostane k realizaci brutální scény (tentokrát demonstrace), tak se z pozice producenta dostane do víru pochybností a natočí to, co si soukromě nazývám ,,light verze“. Trojan se střihačem se také asi párkrát trochu zamysleli nad scénami radovánek, že to, co mohlo být při filmování zábava je v kině docela nuda a film by mohl být celkově mnohem kratší. Fantasticky vyšla scéna s rukou, nohou a záchodem, která má téměř horrorovou atmosféru a bohužel zase tak nějak vyšumí.

Občanský průkaz (2010)

Na RealFilmu nehodnotíme, nehvězdičkujeme ani nedáváme procenta. Co by vám proboha řeklo, kdybych řekl, že filmu dávám ten a ten počet hvězdiček? To je hloupost. Spíš jde o to komu film doporučit. Pro teenagery to vážně moc není, pro lidi, co se rádi podívají na to, co se vžilo v souvislosti se Svěrákem jako hezký český film to ale podle mého také příliš není. Moje matka se z filmu natěšená z traileru, že jde na komedii vrátila přešlá mrazem, že se vrátila z dokumentu. Film určitě ocení lidi, co vyrůstali v normalizaci a zavzpomínají i přes tu hrůzu na dobu svého mládí, těm je podle mě film určen především.

Občanský průkaz je filmem hodnotným, kvalitním a určitě se dá bez problémů doporučit ke shlédnutí. Jsem rád, že jsem ho viděl, ale znova se na něj dívat nehodlám.

Ondra Slanina

PS: V případě, že bude film uveden v zahraničí budeme pro srovnání publikovat výběr ze všech zahraničních recenzí.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist