Hon na čarodějnice (2011)

Hon na čarodějnice (2011)

To ovšem neberte jako výsměch. Naopak já si myslím, že by si dostupné rešerše měl dělat každý filmař a pokud se k tomu přidá základní myšlenka diváka napnout a pobavit a nikoliv mu vrážet klíny do hlavy, jako to dělá provokatér Dan Brown je příprava zahájena.

Po úvodní sekvenci popravy čarodějnic máme jasno v tom, že tvůrci existenci čarodějnic připouští. Divák tak ví, že se budeme pohybovat v iracionálním pásmu filmového vyprávění. Pak následují křižácké bitvy, které netvoří páteř příběhu a v krátkých úderných sekvencích nám spíš představí charaktery hlavních hrdinů. Postavy hovoří záměrně archaickým jazykem. V okamžiku přenesení děje do Evropy začíná stylizovaná podívaná – staré hrady, opevněné kláštery, špinavé středověké uličky, temné hvozdy, skalní průrvy s polorozpadlými dřevěnými mosty, opuštěné vesnice plné morem nakažených lidí.

Hon na čarodějnice (2011)

Hereckému obsazení se dá těžko něco vytknout. Nicolas Cage hraje kladnou postavu se svědomím. Ve filmu nemá žádné viditelné démony a docela chápu důvod proč si vybral po namáhavém Špatném poldovi roli v dobrodružném filmu. Hon na čarodějnice je totiž v prvé řadě dobrodružný snímek s řadou akčních scén, obsahuje prvky horroru a dojde i na fantasy. Ve filmu je naprosto přirozený a dost dobře nechápu výtky na jeho adresu.

Kdo se ale ve filmu vyloženě našel je fantastický Ron Perlman a jsem velmi rád tomu, že i v 60 letech může být člověk filmovou hvězdou. Zábavnost snímku totiž leží převážně na jeho bedrech a ve snu by mě nenapadlo dát dohromady zrovna tuto dvojici. Jako tandem však na plátně opravdu fungují. Christopher Lee se objeví vlastně jen 2 dvou záběrech pod tunou make-upu a ostatní herci odvádí profesionální výkon.

Hon na čarodějnice (2011)

Ptáte se tedy proč má ten film tak špatné hodnocení? Zřejmě kvůli tomu, že se o témata křížových výprav a čarodějnictví zajímá příliš mnoho recenzentů a každý z nich by o tom chtěl natočit film. Jinak si to totiž vysvětlit nedovedu. Film je dobře odvedené řemeslo, obsahuje řadu velmi dobře natočených momentů a tolik kritizovaný digitální závěr má podle mě také své opodstatnění. K dobru je také připočíst hudba Atli Örvarssona z hudební stáje Hanse Zimmera.

Filmu se obecně vytýkají slabší triky. To bych si ovšem nedovolil tvrdit, protože většina záběrů musela být trikově upravována a například sekvence přejezdu přes polorozpadlý most je velmi věrohodná. Stahující se mračna, hejna ptáků či létající obluda pak snad patří k věci, nebo ne? Film dělalo několik trikových studií a co vím o zakázce pro české UPP, pak v objednávce od klienta bylo triky záměrně stylizovat.

Hon na čarodějnice (2011)

Horší problém vidím v koncepci velikosti kamerových záběrů. Podle mého názoru je dobré si vyjasnit, zda se točí historický velkofilm a nebo příběh zasazený do historie. Nelze přecházet mezi oběma koncepty a zůstat věrohodný. Výsledek pak připomíná kočkopsa a působí rušivým dojmem. Každopádně výsledný film je na plátně vizuálně rozhodně zajímavější než upoutávka na monitoru počítače.

Hon na čarodějnice vám v hlavě asi příliš dlouho neutkví, ale dívat se na něj rozhodně dá. Film se dá doporučit určitě náctiletým divákům, kteří si ve filmu jistě najdou oblíbené postavy a lidem, kteří se nebojí zajít do kina zajít na dobový film a brát ho jako trochu drsnější pohádku.

Ondra Slanina

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist