Cech panen kutnohorských (1938)

Cech panen kutnohorských (1938)

Cech panen kutnohorských

The Guild of the Kutná Hora Virgins, ČR 1938, režie: Otakar Vávra, scénář: Otakar Vávra a Zdeněk Štěpánek podle divadelních her Ladislava Stroupežnického Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová, kamera: Jan Roth, hudba: Jaroslav Křička, Miloš Smatek, archivní – píseň Kdo tě sázel, víno mé, píseň Kdo tě sázel, víno mé, píseň Sladká bella, bellissima, píseň Vyjdu si já na vršíček, střih: Antonín Zelenka, hrají: Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Helena Friedlová, František Smolík, Jiřina Šejbalová

85 minut, 35 mm, 1.37:1

Zlatý pohár Luce za film na MFF v Benátkách

Film:

V roce 1590 je Kutná Hora významným a bohatým městem. Doluje se zde stříbro, razí mince a je tu sídlo nejvyššího mincmistra. Touha po zisku sem však přilákala také mnoho cizinců a podvodníků. Jejich podvody snižují výnosy dolů a úsporná opatření jdou na úkor havířů. Když se proti tomu havíř Jakub veřejně ohradí, je zatčen a odsouzen k smrti.

Do města přijíždí rytíř Mikuláš Dačický (Zdeněk Štěpánek), vzdělaný muž a básník, ale také frejíř a milovník krásných žen. Alchymista Wolfram pod záminkou výroby velkého množství stříbra láká z konšelů peníze. Mikuláš burcuje poctivé občany, aby vyhnali zloděje a přivandrovalce.

Úvodem je důležité zmínit, že Zdeněk Štěpánek byl pro roli Mikuláše Dačického z Heslova naprosto ideální volbou a úspěšně jí hrál v Národním divadle. Věděl tedy o této historické postavě z dramatického hlediska možná víc, než kdokoliv jiný a Otakar Vávra (Kladivo na čarodějnice) to velmi dobře věděl. Vávra byl v té době vycházející hvězda českého filmu. Bylo mu 26 let a měl za sebou slušné úspěchy s filmy Filozofská historie a Panenství. A to vlastně náhodou.

Vávra se do branže dostal jako scenárista a věděl až příliš dobře, že filmaři jsou uzavřená společnost. S přáteli natáčel experimentální snímky a působil krátce jako asistent režie. Když dostal v 24 letech nabídku režírovat Filozofskou historii bez váhání jí přijal a po onemocnění režiséra Rovenského na snímku Panenství začal zachraňovat roztočený film. Vávra se tedy k filmu dostal doslova zkouškou ohněm a jistě se v té době našli tací, kteří mu přáli neúspěch. Filmy však uspěly a před ním se otevřely dveře k netušeným možnostem.

Cech panen kutnohorských (1938)

Cech panen kutnohorských byl totiž ostře sledovaný film. Neodpustím si malou osobní poznámku. Chodím často nakupovat do antikvariátu vedle Dejvického divadla v Praze, kde je velký výběr filmové literatury a je tomu pár měsíců, co antikvář vykoupil celou pozůstalost nějakého filmového fanouška. Když jsem se probíral starými časopisy, narazil jsem na dobový časopis, kde byla fotografie právě z tohoto snímku s popisy typu:,,Dlouho očekávaný hit Otakara Vávry vstoupí již v září do našich kin“. Někdy možná až příliš často zapomínáme, že období první republiky bylo především obdobím filmového byznysu a Vávra si musí připočíst k dobru, že i přes primární cíl vydělat natočil snímek, který by se např. letos natočit nemohl. Už z toho důvodu, že námět snímku je v současnosti aktuálnější než dřív, protože popisuje současnou vládní důchodovou reformu. Schválně si vzpomeňte na úvodní scénu s havíři. Film se odehrává 1590, natočený byl 1938 a je aktuální i v roce 2011.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist