Životy těch druhých (2006)

Průvodce politickými thrillery

Životy těch druhých

Německo 2006, Das Leben der anderen, režie a scénář: Florian Henckel von Donnersmarck, kamera: Hagen Bogdanski, hudba: Gabriel Yared, Stéphane Moucha, střih: Patricia Rommel, hrají: Martina Gedeck, Ulrich Mühe, Sebastian Koch, Ulrich Tukur, Thomas Thieme

137 minut, 2.35:1, 35 mm, barevný

Evropská filmová cena za nejlepší film, scénář a pro nejlepšího herce – Ulrich Mühe, Oskar za nejlepší zahraniční film, BAFTA – nejlepší zahraniční film, Cézar – nejlepší zahraniční film a desítky dalších cen a nominací

Gerd Wiesler (Ulrich Mühe) je elitním příslušníkem Stasi, který oplývá chladným profesionálním uvažováním, je mistr ve výsleších a velice dobře pracuje i při sledování odpůrců totalitního režimu ve Východním Berlíně. Píše se rok 1985 a Georg Dreyman (Sebastian Koch) představuje komunistickým papalášům a příznivcům socialismu svou novou hru s patřičně angažovaným tématem.

Premiéry se účastní ministr Bruno Hempf (Thomas Thieme), kterému se ale ještě víc než hra líbí hlavní představitelka Christa – Maria Sieland (Martina Gedeck), Dreymanova partnerka. Wieslerovi je od počátku Dreyman nesympatický a proto navrhne jeho sledování, které by vedl. Dreyman se však ukáže jako naprosto loajální intelektuál, který v ničem systému neodporuje. Hempf však vydává jasné nařízení, aby byl Dreyman za něco lapen, protože by si rád přivlastnil jeho přítelkyni. Poté co Dreymanův přítel, elitní režisér se zakázanou činností spáchá sebevraždu, přehodnotí svůj názor a začne se angažovat s disentem a napíše článek o míře sebevražd v DDR. Wiesler přehodnotí své dosavadní chování, ale bude to stačit?

Snímkem Životy těch druhých debutoval teprve třiatřicetiletý režisér Florian Henckel von Donnersmarck. Jak vidno, dobu tedy nezažil a navíc pochází ze západní části Německa. Aby umlčel argumenty nevěřících Tomášů, které přesto přirozeně zazněly, poslouchal vyprávění pamětníků a podnikal rozsáhlé rešerše v archívech a knihovnách. Badatelskou činnost pro svůj film zahájil již při studiu na filmové univerzitě v Mnichově v roce 1997 a rozhodně se mu vyplatila, protože na první pohled film netrpí žádnými fatálními logickými lapsy a hrdinové se chovají velmi realisticky.

Nápad na film ho napadl při návštěvě slavného kláštera v Heilegenkreuz, jak uvedl v New York Times:,,Najednou jsem dostal vnuknutí osoby sedící v depresivní místnosti se sluchátky na uších, který poslouchá nepřítele státu a ideologie, když v tom uslyší nádhernou hudbu, která se ho emotivně dotkne. Musel jsem si sednout a za pár hodin jsem měl hotovou synopsi.“

Zřejmě již v úvodu nesmíme opomenout srovnání s českými Pouty Radima Špačka, které přišlo do kin loni. Životy těch druhých měly v Čechách premiéru v lednu 2007, tedy celé čtyři roky před Pouty a přestože se tvůrci dušují, že jejich scénář vznikal ještě před uvedením tohoto snímku je tam neuvěřitelné množství styčných bodů. Pouta však ve srovnání se svým německým předobrazem prohrávají K.O. Jen tak pro zajímavost na imdb.com je v době psaní této recenze film Životy těch druhých hodnocen jako 57. nejlépe hodnocený film všech dob.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist