Střet Západu a Východu ve filmu

Střet Západu a Východu ve filmu

Střet Západu a Východu ve filmu

Globální společnost začíná pomalu, ale jistě zjišťovat, že multikulturalismus je cesta do pekel. Kinematografie na to ovšem upozorňuje již dlouhodobě a jak si přečtete, často marně. Téma střetu Západu a Východu se ovšem dá vykládat hned několika způsoby, jak se vzápětí přesvědčíte. V dnešním průvodci se podíváme jaké to je utíkat z Pol Potem terorizované Kambodže, bojovat pod americkou vlajkou s požehnáním republikánského prezidenta se zlými silami z komunistického Východu, unášet vlastní dítě z Íránu, opíjet se finskou vodkou s neporazitelnými Rusy a nebo střílet na bojišti kolem Stalingradu.

Střet Západu a Východu ve filmu

Jeden z nejpůsobivějších snímků 80. let se jmenuje Vražedná pole (The Killing Fields) a natočil ho režisér Roland Joffé (Mise). Film byl natočen jako adaptace autobiografického příběhu The Death and Life of Dith Pran, který napsal americký novinář Sydney H. Schanberg na základě svých zážitků z doby, kdy byl válečným zpravodajem deníku The New York Times v občanskou válkou zmítané Kambodži. Film popisuje bez příkras šílené vraždění Rudých Khmérů a poměry, které jsou naprosto děsivé.

Film vznikal v produkci Davida Puttnama, tedy jednoho z nejbizarnějších hollywoodských producentů, který se kdy v továrně na sny objevil a jehož roli v 80. letech se budeme ještě v budoucnu určitě ještě věnovat. Puttnam o tomto snímku prohlásil, že je na něj ze všech svých filmů nejpyšnější. Snímek Vražedná pole byl oceněn mnoha filmovými cenami, včetně 3 Oskarů za nejlepší kameru Chrise Mengese, střih Jima Clarka a mužský herecký výkon Hainga S. Ngora ve vedlejší roli. Haing S. Ngor byl vůbec první Asiat, který dostal hereckého Oskara a když si šel pro cenu zavolal na něj jeho filmový kolega John Malkovich kambodžsky ,,Ta cena je moje, debile!“ a kambodžský herec se dal do upřímného smíchu, přestože jim nikdo v sále nerozuměl.

RamboRambo

Jestli nějaká filmová série vystihuje střet Východu a Západu tak je to série Rambo. Vynechejme záměrně první díl, jemuž válka ve Vietnamu slouží jako metafora pro zobrazení postoje americké společnosti a vydejme se rovnou na druhý díl. Americký prezident Ronald Reagan požádal Sylvestera Stallonea, aby v druhém díle bylo více povzbuzení vlastenecké morálky. Možná i to je důvod, proč se scénář Jamese Camerona dočkal značného přepsání. Zápletka druhého dílu z roku 1985 je přinejmenším fantastická. John Rambo je vyslán do Vietnamu, aby osvobodil americké zajatce, kteří tam zůstali dodnes uvězněni. Proti němu stojí ďábelský ruský velitel Podovsky a celá armáda Vietnamců. Rambo sice opět naletí vojenské mašinérii, ale celkové vyznění plně odpovídá americkému patriotismu.

Rambo

Ve třetím díle to tvůrci značně přehnali, když ho vyslali do Afghánistánu a vsadím se, že si za to dnes trhají vlasy. Ve čtvrtém díle se bojová mise Johna Ramba odehrává v Barmě, ovládané vojenskou juntou, z jejíchž spárů musí mlčenlivý válečník s pomocí hrstky žoldáků osvobodit skupinku misionářů. Krvavá jatka jsou důstojným akčním završením série, přestože jako obvykle s realitou mají společného jen málo.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist