Natočit film v Americe, nikdy v ní nebýt a vydělat na tom balík Triera utvrdilo v zahájení jeho další volné trilogie. Po Evropě se tak stala centrem jeho zájmu Amerika a pochopitelně, ta severní.
Ve Skalistých horách v dobách hospodářské krize 30. let 20. století utíká cizinka Grace (Nicole Kidman) před gangstery. Do společenství jí přijme na naléhání filozofa Toma (Paul Betttany) uzavřená komunita. Když však tito ,,dobří“ lidé zjistí, že mají dívku ve své hrsti, rozhodnou se po ní vyžadovat jisté protislužby. Psychologický teror ála Lars von Trier může začít.
Lars von Trier natočil Dogville jako první část své americké trilogie také proto, že mu řada kritiků vyčetla, že soudí Ameriku, aniž by tam vůbec byl. Film je natočen na digitální videokamery a odehrává se v uzavřeném prostoru divadelního jeviště. Herecké výkony jsou opět přehnané, názory extrémní a stopáž neuvěřitelná. Dogville je pak dalším experimentem dánského provokatéra, který rozdělil diváky i kritiku na dva tábory. Při rozpočtu 2 milionů dolarů se však film bez problémů zaplatil a byl uveden v řadě zemí. Dogville vzniklo v koprodukci Dánska, Švédska, Francie, Velké Británie, Německa, Finska, Itálie a Holandska.
Po tomto nekonvenčním, ale úspěšném, víceméně experimentálním snímku se Trier vrhl na první dokument manifestu Dogma 95 Pět překážek. V něm pak vyzval svého učitele, klasika dánského dokumentu Jorgena Letha, aby pěti různými způsoby natočil remake svého slavného filmu The Perfect Human (1967). Filmu, který je spíše soubojem plný zákeřných pastí, musí Leth využít všechny své filmařské zkušenosti a dostat se tak na samou hranici svých dovedností.
Pět překážek je typický film pro cinefily, hledající odpověď na věčné teoretické otázky na vlastní uměleckou tvorbu a zároveň se v něm dostaneme na zajímavý střet v dějinách umění – tedy na vztah mezi mistrem a jeho žákem. Pochopitelně, že zcela v drsné režii nového filmu.
V pokračování Dogville s názvem Manderlay se ujala role vychovatelky Grace velmi tvárná Bryce Dallas Howard (dcera slavného režiséra Rona Howarda), aby tak vytvořila hlavní roli v předpokládané prostřední části trilogie o Americe.
Grace se s tatínkem a jeho gangstery přesouvá na plantáž, kde žijí otroci v zdánlivě spokojeném řádu. Dívka se rozhodne, že jim pomůže, přestože ani za mák neporozuměla jejich otrockému smyslu života.
Lars von Trier opět tlačí na pilu a divákovi neumožňuje ani na chvíli vydechnout. Film je tak dalším experimentem pro náročné diváky, kterým svéhlavý brilantní režisér pokračuje ve svém mnohovrstevnatém uměleckém díle. Manderlay vzniklo v Dánsko-Švédsko-Francouzsko-Britsko-Německo-Nizozemské koprodukci.
