Všichni dobří čeští filmaři 3. díl – Za zvuků úspěchu

Všichni dobří čeští filmaři 3. díl – Za zvuků úspěchu

Zmíněný manažer Slaviafilmu nebyl ovšem pochopitelně jediný, kdo si užíval spíše funkce a postavení, než skutečné práce. Filmy v té době mohly vydělat opravdu ohromné peníze a díky profesionálním štábům, špičkovým ateliérům mohla jít práce rychle od ruky.

A modří už vědí. V takové době se ovšem filmovému umění skutečně příliš nedaří. Je třeba oddělit zrno od plev. Mezi mamonáři se ovšem vždy vyloupnou z kukly i krásní motýli. Takoví motýli se pak snaží o natočení filmů s přesahem, jejichž primárním cílem není zisk, ale pochopitelně i takové filmy si musí na sebe vydělat. Jeden z nejoblíbenějších českých herců Theodor Pištěk například dýchal pro svůj vysněný projekt Takový je život (1925), který zároveň i produkoval. A to nepříliš šťastně, protože po odstoupení sponzorů většinu rozpočtu tvořily jeho soukromé peníze. Film bohužel nedocenila ani kritika, natož diváci a Pištěk svůj drahý výlet na druhou stranu kamery (neuvěřitelná suma tehdejších 500 tisíc korun!!!) splácel takřka celý život ze svých hereckých honorářů.

Všichni dobří čeští filmaři 3. díl – Za zvuků úspěchu

Na pomyslné noční obloze domácí kinematografie se jako hvězdný ukázal Gustav Machatý, kterého můžeme právem řadit mezi filmaře, jejichž sláva dosáhla světových rozměrů. Začátek jeho kariéry tomu vůbec neodpovídal. Jeho první dva filmy skončily komerčním i kritickým debaklem. Jeho třetí film se jmenoval Extáze (1932) a v domácí kinematografii znamenal doslova revoluci. Příběh Evy z bohaté rodiny, která se provdá za staršího muže, jenž jí ovšem není schopen sexuálně uspokojit, a proto si začne s mladým stavebním inženýrem Adamem režisér Machatý od začátku koncipoval jako dílo určené na mezinárodní trh. Ukázalo se, že jeho vysoké ambice mohou dojít naplnění.

Hlavní herečka Hedy Lamarr, které ve slavné scéně koupání u rybníka ukázala své vnady se stala Hollywoodskou hvězdou. Extáze byla skandálním snímkem a do světové distribuce se dostávala pozvolna, ale na druhou stranu jí uviděli diváci v Německu, USA, Itálii a dalších zemích a právě pověst skandálního snímku filmu rozhodně pomohla. Machatý se později snažil svůj úspěch zopakovat a přijímal nabídky od zahraničních produkcí, ale na domácí poměry to byl příliš svérázný tvůrce a nikdy se zde netěšil příliš velké oblibě.

Po světovém vzoru se i u nás začínal vyvíjet hvězdný systém, ale zatímco v Americe si herce platila studia, u nás a vlastně i v celé Evropě byl vždy film provázaný s divadelními soubory. A tudíž je jasné, že největší komerční potenciál měl soubor kolem Vlasty Buriana, kde byl mmj. Jaroslav Marvan nebo můj milovaný komik Čeněk Šlégl. Pokud si hned nevybavíte jeho tvář, tak pan Šlégl hrál gremiálního radu, kterému Burian v komedii U pokladny stál chtěl amputovat prst. Z hollywoodského systému si český předválečný film odnesl příšerné škatulkování. Pokud tedy v titulcích uvidíte jméno herce ve vedlejší roli, můžete si být jisti, že bude hrát určitý typ, který ho proslavil. Všechny ty studentské mámy, advokáty, majitele pojišťoven atd.

V příštím díle se budeme věnovat filmařům v protektorátním období a období zestátnění kinematografie, které přeci jenom probíhalo jinak, než panuje obecná představa.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist