EXKLUZIVNĚ: Rozhovor s Ivanem Trojanem

Ivana Trojana (Ve stínu„, „Karamazovi„, „Viditelný svět) netřeba příliš představovat. Jeden z nejoblíbenějších a nejrespektovanějších českých herců, který patří ke stálicím pražského Dejvického divadla, ztvárnil v dramatu Viditelný svět zřejmě nejodpudivější postavu své kariéry. Při té příležitosti dal Realfilmu exkluzivní rozhovor v pražské Lucerně.

viditelny_svet_bild_01

Rozhovor s Ivanem Trojanem >> Přehrát na YouTube 

RF: Pane Trojane, patříte k nejoblíbenějším českým hercům. Za své výkony jste získal několik Českých lvů, a to za filmy Smradi, Musím tě svést, Jedna ruka netleská a Václav. Dnes jste v pozici, kdy si role můžete vybírat. Při pohledu na vaší filmografii mě fascinuje široký rejstřík vašich rolí.  Zajímalo by mě, jestli věříte na herecké výzvy?

IT: Hmm (dlouze přemýšlí). Jestli věřím na herecké výzvy. Ano jsou role, které se zároveň stanou výzvou. Jedna z nich je i asi tahleta. Ale, že bych měl nějaký vysněný role nebo že bych šel naproti těm výzvám to ne. Trpělivě čekám, co přijde a když mě to zaujme, tak to vezmu. Samozřejmě jsou lehčí role a jsou těžší. Tahleta patřila mezi ty těžší.

RF: Jste jeden z mála herců, u kterých při sledování filmů zapomínám nato, že sleduji herce Ivana Trojana ale filmovou postavu. Podstupujete nějaké zvláštní přípravy na roli. Třeba když hrajete doktora, kontaktujete opravdové lékaře, abyste vypadal věrohodněji? A která z těch příprav byla nejnáročnější?

IT: Nejnáročnější to bylo asi u Václava, kde šlo o skutečnou diagnózu psychický poruchy, takže ta příprava byla asi nejnáročnější, nejdelší, ale zároveň když se seženou prachy, tak se začne rychle točit a neměl jsem ten prostor jako Dustin Hoffman. To opravdu ne. Já jsem na to měl jenom měsíc a kousek.

viditelny_svet_main_bild

RF: Kdo je váš oblíbený herec a máte nějaké herecké vzory? Mohou být i světové.

IT: Tak já myslím, že se to přelívá. Většinou Jackem Nicholsonem počínaje, Kevinem Spaceym konče, že vždycky se zjeví a udělá jednoco, udělá něco nádhernýho a podaří se jim to udělat ještě tak pětkrát šestkrát, pak přijde zas někdo jinej vyjímečnej a udělá zase něco jinýho. Z těchto světovejch herců, třeba tyhle dva.

RF: Ten Kevin Spacey mě napad (Ivan Trojan se pousměje). Ve vaší filmografii se často objevují jména režisérů, několikrát jste točil s Davidem Ondříčkem, Petrem Zelenkou nebo Jiřím Strachem. Pochopitelně, že v českém filmu není tolik režisérů, kteří by točili pravidelně, ale hraje pro vás při výběru role fakt, že se s režisérem znáte?

IT: No, já bych to obrátil Když jsem natočili Samotáře, tak jsem Davida Ondříčka neznal. Přišel do divadla, viděl mě, přemluvil mě, abych přišel na casting, já jsem šel, on se rozhod a při tý práci vlastně jsme se stali kamarády, takže se navštěvujem, chodíme sportovat spolu. To samý s Jirkou Strachem a to samý s Petrem Zelenkou. Že ta spolupráce přerostla v přátelství proto, je větší pravděpodobnost, že chceme spolu ještě něco udělat dokud se navzájem ještě trochu inspirujeme, což je takovým pravidlem.

RF: letos byl v Karlových Varech herec David Morse a o něm je známo, že když hraje zápornou postavu, tak se během natáčení vůbec nebaví s herci, co představují klaďase. Jednou prý při obědě hlavní kladnou postavu kopl pod koleno, jak to máte Vy?

IT: Nevzpomínám si, že bych někoho kopnul do holeně.  Přijde mi to trošku jako blbost. Každej na to jdeme nějak jinak. Myslím, že nejsem tak silnej, abych pak dokázal oddělit, když přijdu na ten plac, že jsem někoho kop do holeně a pak jsem si říkal, tak teď mě o to víc bude nenávidět a já budu nenávidět a pak se to nějak na to plátno dostane. Spíš by mě to vlastně sráželo, že bych na to myslel, jestli jsem to nepřehnal. Takže tohle mi přijde jako blbost. Já myslím, že je lepší to zahrát.

RF: To si myslím taky. Jste bezpochyby jedním z našich nejvytíženějších herců. Co pomáhá nejvíc Vám jako herci a člověku v koncentraci a soustředění.

IT: Znalost té věci. Pokud jsem dobře připraven, tak se snáz zkoncentruju a míň věcí mě rozptyluje. Když něco dělám, tak je dobré být co nejlépe připraven. Pak mě už nic nerozptzluje a mohu se soustředit na tu konkrétní situaci.

RF: Někdy se stane, že natáčíte třeba dva filmy najednou nebo děláte divadlo a nějakou televizní věc a film dohromady. Jestli je těžké si v rámci dvou nebo více takovýchto natáčení filmů udržet filmovou postavu v rámci jedné roviny, jestli se to nezapomíná.

IT: Jak film, tak divadlo se dělá omezenou dobu, u divadla je ta práce koncentrovanější, herec jí může více ovlivnit. U toho filmu je to trošku jiný. Střih může změnit hodně, takže to nakonec může vyznít jinak, než jak jste konkrétně chtěl. Já se snažím, že pokud to jsou nějaký větší a zásadnější role , tak je nezdvojovat. Samozřejmě někdy se to stane, že pokud není zbytí a pro mě je to obtížný, protože já právě to přešaltování moc neumím. Já si o těch věcech potřebuju trošku víc přemejšlet, ne že by se to odráželo v těch postavách, ale právě v tom myšlení a v tý koncentraci. Je důležitý mít čistou hlavu.

RF: A na závěr si neodpustíme zvídavou otázku na tělo. Je ještě vůbec nějaká vysněná role nebo postava, kterou bysteve své budoucí herecké kariéře rád ztvárnil?

IT: No já už jsem to říkal, že žádnou vysněnou roli nemám. Od toho se odprošťuju. Občas mě napadne, docela bych si zkusil nějaký akční film, že bych na sobě zapracoval trošku, tak to by mě možná bavilo, žánrově. No.

RF: Já Vám děkuji za rozhovor a na závěr dáváme zpovídané osobnosti dárek. (Ondřej Slanina podává panu Trojanovi láhev likéru, na který dělal jednou reklamu).

IT: Děkuju. Tak to budou mít radost tamty, co jsem to pro ně dělal.

RF: Děkujeme za rozhovor!

Přidat komentář

TOPlist