EXKLUZIVNÍ rozhovor s Peterem Zeitlingerem

EXKLUZIVNÍ rozhovor s Peterem Zeitlingerem

Jak víte z našich stránek, byli jsme na festivalu Ostrava Kamera Oko natáčet rozhovor se slavným kameramanem světového formátu Peterem Zeitlingerem. A s velkou radostí Vám ho nyní představujeme.

EXKLUZIVNÍ rozhovor s Peterem Zeitlingerem play on YouTube

Přehrát na YouTube >>

RF: Pane Zeitlingere, je skutečně ohromné, co se vám během kariéry podařilo dostat přes filmovou kameru na filmové plátno. Čeští diváci znají z distribuce hrané snímky Špatnej poldaNicolasem Cagem, Temný úsvit se současným představitelem Batmana Christianem Balem a z dokumentů zejména strhující film Grizzly Man. Zajímalo by mě, která disciplína je vám bližší, zda dokument nebo hraný film?

PZ: No, tak já to většinou moc nerozděluju. Protože přístup k filmu vychází ze samotného námětu. Některý filmy vyžadují více dokumentární přístup a některé více hraný. Třeba u, jak se to řekne česky Bad Lieutenant?

RF: Špatnej polda.

PZ: Špatnej polda (upřímný smích). Tam třeba, i když je to hranej film a bylo v tom filmu dost amerických peněz, tak stejně jsem tam používal hodně takových metod jako třeba, ruční kamera na rameni a takové věci, co se používají hlavně v dokumentárních filmech, aby se to udělalo trochu víc skutečný.

RF: To jsem si u tohoto filmu speciálně všimnul a navázal bych na to další otázkou. Právě v tomto filmu Špatnej polda mě hrozně zaujal jeden velmi neobvyklý záběr, který v hraném filmu není příliš častý. A to je když se postava Cage jako policajta a postava Fairuzy Balk jako dopravní policistky baví ve scéně na dálnici. A vy tam poté zabíráte nějakého leguána. Byla tato scéna ve scénáři?

PZ: Všechny scény s leguány nebyly ve scénáři. Scénář byl původně psaný jedním autorem, který je zvyklý psát pro televizi takové ty, jak se řekne cop drama (televizní kriminálky – např. seriál Zákon a pořádek, pozn. redakce), kriminálky a takový. Myslím, že to byl jeho první scénář pro kino. Werner (Herzog, pozn. redakce) se toho scénáře ujal s podmínkou, že si do něj bude moci vymýšlet svoje věci. Na začátku natáčení jsme ještě nevěděli, jak zobrazíme halucinace, které vzniknou kokainem a různejma drogama. To byl takovej nápad, co přišel během točení. Většinou má Werner nějakej sen, o něčem v noci sní a pak přijde ráno a říká:,,Co myslíš, že bysme tam teď dali nějaký ty leguány.“ Potom pak všichni běžej a sháněj leguány a pak si to hodíme do scén a pak se to točí.

RF: Jako kameraman jste procestoval desítky zemí. Točil jste v extrémních podmínkách. Který film byl pro vás nejtěžší a proč?

PZ: To je těžké říct, protože nejtěžší je vždycky film, co se právě dělá. Člověk se vždycky pokouší udělat to nejlepší. Jistě byl nejnáročnější ten v Antarktidě (Encounters at the End of the World, USA 2007, režie: Werner Herzog, nominace na Oskara za nejlepší dokument, pozn. redakce) už kvůli těm chladným teplotám. Všecko zamrzává, kamera zamrzne a objektivy zamrznou zkrátka všecko zamrzává. Potom tam byl řídký vzduch, protože dole na pólech je vzduch mnohem řidší než na Ekvádoru, takže se člověk v nadmořské výšce cítí pořád jako kdyby byl někde na kopcích. Každý krok je namáhavý. Potom když jsme byli na Mount Rebus, což je sopka, ve výšce přes 2000 metrů, ale je mnohem vyšší, tak tam se musí člověk naučit vůbec přežívat ve sněhu. Organizace tě vůbec nepustí z kempu, když neuděláš jeden kurz, kde přežiješ jeden tejden ve sněhu ve stanu a takovýhle věci. To se prostě musí člověk naučit, jinak nesmíš opustit kemp. To bylo určitě takový nejnapínavější. Potom v džungli a takový věci.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist