Čest a sláva (1968)

Čest a sláva (1968)

Československo 1968, mezinárodní název: Honor and Glory, režie: Hynek Bočan, scénář: Karel Michal, Hynek Bočan, kamera: Jiří Šámal, hudba: Zdeněk Liška, střih: Zdeněk Stehlík, hrají: Rudolf Hrušínský, Karel Höger, Blanka Bohdanová, Josef Kemr, Lubomír Lipský

87 minut, 35 mm, černobílý, Československá premiéra: 24. 1. 1969

MFF Benátky – nejlepší zahraniční film

Režisér Hynek Bočan je širokou veřejností zbytečně přehlížený režisér (S čerty nejsou žerty, Zdivočelá země) a přitom právě jeho tvorba v 60. letech neunikla pozornosti art kinům v USA a naleznete ho v řadě zahraničních publikací. Bočan je autor fantastického filmu Čest a slávaRudolfem Hrušínským, který se odehrává na tvrzi v posledním roce třicetileté války a který si i přes úspěch v Benátkách vysloužil uložení do trezoru na pražském Žižkově.

Čest a sláva (1968)

Je rok 1647 a už skoro třicet let zuří válka. Pro ty, kdo nejsou příliš kovaní v dějepisu, podotýkám, že skutečně ta třicetiletá. Mladý rytíř Václav Rynda z Loučky (Rudolf Hrušínský) evangelického vyznání žije na chudě zemanské tvrzi společně s pár čeledíny a děvečkami a je rád, že má co do úst. O rodový majetek přišel už jeho otec, který se pro záchranu holého života musel po bitvě na Bílé hoře vzdát své víry a odpřísáhnout poslušnost katolické církvi. Jednoho dne se na tvrzi objeví císařův komisař Šrandorf (Karel Höger) s chotí (Blanka Bohdanová) a požádají o nocleh. Mezi čtyřma očima pak host Ryndovi prozradí, že Šrandorf není jejich pravé jméno a ve skutečnosti nejsou ani manželé. Ve skutečnosti se jedná o Jindřicha Donovalského a jeho společnici Kateřinu, kteří přichází ve službách francouzského krále a chtějí v Čechách vyvolat vzpouru proti Habsburkům.

Film vznikl podle knihy Karla Michala, který byl ve své době velmi uznávaným mladým spisovatelem a ohromným talentem. Jeho knihy Bubáci pro všední den se ve čtyřech vydáních prodalo přes 100 tisíc výtisků! Novela Čest a sláva byla jeho třetí publikovanou knihou a zcela se vymykala jeho předchozí tvorbě. Michal v ní předpověděl na historických paralelách politické podhoubí naší země natolik věrně, že z toho intelektuální elitu velmi zamrazilo. Je celkem pochopitelné, že člověk s tak vyhraněnými názory z Československa emigroval do Švýcarska, kde nejprve našel práci v bezpečnostní agentuře a následně učil na Bazilejském gymnáziu. V roce 1984 si v 51 letech rozhodl sáhnout na život. Michal v době natáčení filmu Čest a sláva už zkušenosti s filmaři měl, protože se podílel na scénáři veleúspěšné komedie Bílá paní Zdeňka Podskalského.

Čest a sláva (1968)

Film se natáčel v jižních Čechách za docela zběsilých podmínek. Zatímco Rudolf Hrušínský si roli vyloženě užíval, fantastická úvodní scéna s ranní hygienou je jeho improvizací, tak Karel Höger na natáčení upřímně trpěl. Pevnost postavená pro film totiž nenabízela absolutně žádný komfort a výkonná filmová světla v omezeném prostoru sálala takový žár, že se hercům tavily knoflíky na historických kostýmech. Högerovi pak jednou ruply nervy a výrazně se ozval, že by nerad po tomto natáčení oslepl.

Atmosféru filmu dodává geniální hudební kompozice Zdeňka Lišky (Vyšší princip, Spalovač mrtvol, Údolí včel, Marketa Lazarová), který zde opět potvrzuje, že v historii české filmové hudby patří k naprosté špičce. Jeho strhující životní osud určitě brzy zveřejníme i u nás na stránkách Realfilmu v rubrice Skladatelé filmu, kde bude příznačně čestným prvním domácím zástupcem.

Čest a sláva není jednoduchý film, což se nám letos potvrdilo i při uvádění v našich filmových klubech. Diváci seděli jak přikovaní a přestože ocenili, jak film funguje i po letech, mohu zodpovědně říct, že na ně dopadla tíha látky a pro některé diváky bylo sledování opravdu tvrdým oříškem.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist