V nepříliš dlouhém časovém horizontu vznikly dvě adaptace skvělé knihy Muži, kteří nenávidí ženy. Četl jsem knihu a oba filmy viděl. Jak to tedy dopadlo? Článek obsahuje spoilery o ději!
Scénáře versus literární předloha
Přiznám se bez mučení, že jako scenárista bych tuto knihu odmítl adaptovat. Přepisovat do podoby filmového scénáře, tak komplexní a napínavou detektivku plnou desítek hlavních postav a prostředí, je neuvěřitelně těžké a zručných autorů literárních adaptací bych spočítal na prstech motorové pily pohmožděné ruky. Severská verze byla natáčená s tím, že vznikne celá trilogie a velmi moudře v prvním díle neakcentovala postavu Lisbeth Salander. Hlavní hrdinou knihy a filmu je bezpochyby Michael Blomkvist. Lisbeth a její příběh se dostává do popředí až ve druhé a třetí knize.
Zde udělal Steven Zaillian (Moneyball, Americký gangster, Žaloba, Gangy New Yorku) jedinou logickou věc, když Lisbeth pojmul jako komplexní charakter se znalostmi její povahy z druhého a třetího dílu, protože se nelze zbavit dojmu, že Larssona oblíbenost jeho hlavní ženské postavy skutečně překvapila. V knize je popisována jako nevzhledná plochá asociální holka ve výstředním oblečení. Pro Hollywood však tohoto outsidera museli změnit v cool holku, která umí karate, utíkat a celkově se s ničím moc nepáře. To v knize opravdu nenaleznete.
Severská verze je pravověrnou detektivkou o pátrání po dávném zločinu. Hollywoodská detektivka trestuhodně na dávný zločin z vysoka kašle. Takhle odfláknutou dějovou linku jsem dlouho neviděl. Zailian se tak moc snažil do filmu dostat všechno, že by to muselo trvat nejméně 4 hodiny. Předělaný konec je pak naprostý průšvih a vyznívá do ztracena. Možná si na konci filmaři uvědomili, že celý film totálně zpatlali a nechali filmu americký distribuční název Dívka s dračím tetováním. V USA totiž ženy nikdo nenávidět nemůže, protože by to nebylo politicky korektní.
Režijní pojetí
Při vší úctě k předchozí Fincherově tvorbě, zde se mu nepodařilo prokázat, že je lepší filmař než Oplev. Oplev natočil drsnou detektivku se sociálním kontextem, Fincherův film je nadprůměrný konfekční thriller, kterých se ale točí v Hollywoodu dvanáct do tuctu. Kdyby film natočil horší filmař, asi by to hodnocení nebylo tak přísné, ale Fincher v úvodu zběsile spěchá, aby dodržel paradigma do 10 minut představit hlavní postavy, že se ve filmu nedá orientovat. Kdybych neznal knihu, tak jsem nepochopil, o čem to vůbec je. Úvodní cool titulková sekvence ála James Bond je pak skutečně špatný vtip.
Rapace a Nyquist versus Mara a Craig
Zde dopadá chemie mezi herci opět lépe pro severskou verzi. Rapace s Nyquistem opravdu nejsou milenecký pár a mají být vůči sobě záměrně odtažití. Ne tak v Hollywoodu. Zde platí pravidlo: Když spolu pátráme, musíme spolu i spát. Přesně tohle kritizoval Chris Carter, když psal Akta-X se slovy:,,Nemůžou spolu spát a pak se hádat v práci a hledat mimozemšťany.“ Melodramatické finále Fincherova filmu je vrcholem tvůrčí bezradnosti.
Chvílemi jsem u americké verze doslova valil oči, jak Craig s vyrýsovaným pekáčem buchet lehá k ,,rádoby“ asociální Salanderové a ona mu říká:,,Hlaď mě po zádech pod tričkem.“ WTF? Craig není špatná volba pro Blomkvista, ale ta postava není úplný sympaťák, to ovšem v Hollywoodu neprojde. Také jsem nepochopil, že Blomkvist obšťastní v knize kdejakou opuštěnou paničku na ostrově a tady to vypadá, že je mnich Vilém z Baskervilu přemítající o shánění kočičího žrádla a hledání signálu na mobil.
Pages: 1 2
Nedovedu zatím srovnat Opleva s Fincherem, protože jsem Opleva neviděl a puštění si nechám někdy na nejbližší týdny, ale nebudu zastírat, že s některými Tvými větami souhlasit nemůžu … Těším se, až se uvidíme a dáme na toto téma řeč. Otázkou totiž je a to mi došlo, až když jsem dnes četl Tvůj text, zda-li Fincherovu práci nebo dojem z ní, nehatí fakt, že se mu všichni snaží vnutit, že natočil první díl Milénia. Fincher natočil film „Dívka s dračím tetováním“ a natočil ho sice dle známé předlohy, ale po svém. Je známo, že třeba LEM nikdy nesouhlasil s žádným filmovým zpracováním svého SOLARIS a odmítal to jakkoliv komentovat a přesto Soderbergův film se, dle mého názoru, knize svým vyzněním hodně přiblížil. Taky bych se divil, kdyby Fincher měl opravdu v úmyslu někdy natočit druhý nebo třetí díl, byť tuto možnost v jednom rozhovoru horlivě připustil. Nikdy to neudělal a dle mého názoru to je něco, co by mu vůbec nesedělo. Jednak, pokud něco není od začátku uděláno jako ucelená série, tak „Dvojka“ jen velmi, velmi vyjímečně, může být stejně dobrá jako jednička, natož lepší … a navíc na mě Fincher zatím působí jako režisér, kterého zajímá objevovat nové výzvy …
Objektivním problémem je to, že Stieg Larsson zemřel, takže ten se ke svým adaptacím vyjadřovat nemůže. Solaris Tarkovského a Soderbergha je jasný příměr, ale Fincher s Oplevem měli za úkol natočit detektivku pro masové publikum a nemohu si pomoct, ale Fincherův film se mi s přibývajícími dny jeví stále jako horší a horší film. Nicméně těším se, až to probereme naživo, protože dneska jsme to rozebírali v Bárce a shodli jsme se na jediném, všichni teď shání knihu:-)
I z diskuse pod blogem mi stále více a více vyplývá a není na tom asi nic divného, že kdokoliv četl tuto, nespíš skvěle napsanou, trilogii, nemůže se z původního textu jaksi vymanit, odpoutat se od vnímání knihy vs. film. Oplev pravděpodobně knihu dobře adaptoval, resp. převedl do filmové řeči obsah knihy. Ale je tohleto účelem filmu? Není pak film zbytečný a jen proto, aby si diváci, kteří četli knihu (a ruku na srdce, mnoho těch, kteří by knihu nečetli jej asi, díky jisté okrajovosti severské filmové produkce u nás a obecně ve světě, nevidělo) řekli, jo, tak jsem viděl to, co bylo v knize? Já netvrdím, že „Girl with the Dragon Tattoo“ je jedním z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl, dokonce to nepochybně asi není ani nejlepší Fincherův film, ale přijde mi to jako zralé dílko, kde vše docela úspěšně do sebe (a uznávám, že nejspíš díky předloze) zapadá a přirozeně funguje a z pohledu trošku popcornového diváka musím konstatovat (a v tom mi dává za pravdu 90% známých, kteří již film viděli), že film je výbornou detektivkou, plnou napětí, postav z masa a kostí, který navíc příjemně přibil do sedadla … a takových filmů není zas tak moc, rozhodně ne dvanáct do tuctu ;-) … PS: Viděl jsem „Kazatel Kalašnikov“ a takovou blbost už jsem dlouho neviděl … Více zítra ráno, spol. s „Mými dětmi“ do V.I.P.u …
Romane, u mě to asi pramení z toho, že film znám z Německa a v době uvedení jsem tam žil a celá trilogie Milénium byla nejen ve Švédsku, ale v celé Evropě bestsellerem a Muži, kteří nenávidí ženy je koprodukční záležitost, takže v roce 2009, kdy šel film do německých kin byly všude plakáty, na tramvajích skvělý vizuál, a proto ten film chápu zřejmě ještě z jiného úhlu. Určitě se nepřu o to, že každý filmař si adaptuje dílo po svém. Hannibal knížka je hrozná a film od Scotta je úchylná, ale dobrá zábava. Pro zajímavost v mém okolí je srovnání švédský film vs. Fincher jednoznačně pro Opleva:-) Spíš se ale těším až Ti pak řeknu soukromě pár postřehů z knížky, jestli změníš názor:-)