DonT Stop (2012)

ČR/SR 2012, režie a scénář: Richard Řeřicha, kamera: Martin Žiaran, hudba: Michal Pajdiak, Roman Helcl, Richard Řeřicha, hrají: Patrik Děrgel, Lukáš Reichl, Jiří Kocman, Jakub Zedníček, Oliver Cox, Viola Černodrinská, Klára Trojanová, Jiří Štrébl

98 minut, barevný

Pan Richard Řeřicha natočil přes 200 reklam a videoklipů, byl dvakrát nominován na Českého lva za kameru k SamotářůmGrandhotelu a stál i za jednou z kamer světového hitu Parfém: Příběh vrahaToma Tykwera. Mimochodem část postprodukce tohoto světového hitu byla zadána i do Prahy. Řeřichovy klipy Island Sun a November 2nd pro českou hudební skupinu Clou hrála i celoevropská mutace MTV v hlavním vysílacím čase, a to se v naší kotlině podařilo jen párkrát.

Řeřicha svůj celovečerní debutový film určený pro kina pojmenoval DonT Stop a kromě režie je rovněž autorem scénáře. Příběh snímku sleduje skupinu kluků, kteří si v roce 1983 založí v Československu punkovou kapelu. Řeřicha kráčí ve šlépějích úspěšného filmu Ondřeje Trojana Občanský průkaz a hlavní role obsadil zajímavě vybranou pěticí mladých neokoukaných kluků a dvou půvabných dívek vybraných z ročníků 1988-1992.

Řeřicha ovšem nikterak nejede po módní vlně retro filmů, ale používá jí spíše jako berličku pro  příběh o dospívání. Při psaní této recenze se mi stala poněkud drsná věc, o kterou se s vámi musím podělit. Psal jsem zrovna o filmu Diskopříběh do knihy Slavná česká filmová klasika a DonT Stop bych promítal jako dvojprogram. Zatímco ve středoproudém filmu 80. let je kominický učeň bezdomovcem kvůli neshodám se svým otcem, pak v punkáčském DonT Stopu je student gymnázia bezdomovcem kvůli neshodám s otcem. Cha! To jen pro pobavení, zde totiž veškerá podobnost DonT Stopu s Diskopříběhem končí.

Dont Stop je typickým filmem o hudebních skupinách, kterých jsme na plátně viděli již bezpočet. To ovšem není výtka, protože dnes se jedná o samostatný žánr. Ve filmu sledujeme příběh punkáčské kapely, její sestavení, problémy, setkávání s fanoušky a okořeněn je právě tou retrovlnou. Sám jsem ročník 1982, nicméně mám o 7 let staršího bratra, takže místo Kroků Františka Janečka jsem poslouchal Jasnou páku a Plexis, pamatuju si všechny ty opraný džísky, vztek, první zbouchnutý holky na vesnických zábavách a znám to i z vyprávění. V tomto ohledu je Dont Stop překvapivě umírněný a poněkud nepankáčský.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist