Ennio Morricone

Brian De Palma - filmografie

Nedotknutelní

V osmdesátých a devadesátých letech pokračoval Morricone v komponování hudby k Leoneho filmům, včetně „Tenkrát v Americe“ („Once Upon a Time in America“) z roku 1984. Rovněž zkomponoval hudbu k Joffého filmu „Mise“ („The Mission“) (1986), De Palmově „Nedotknutelným“ („The Untouchables“) (1987) a k Tornatoreho filmu „Cinema Paradiso“ z roku 1988. Jeho nejnovější kompozice bylo možné slyšet ve filmech Malena (2000), „Fateless“ (2005) a „Baaria – La porta del vento“ (2009).

Morricone pracoval kromě filmu i pro televizi od jednotlivých pořadů, až po varieté a dokumentární série. Jeho hudba doprovázela seriál „Marco Polo“ (1982), jedna z televizních kompozic „Chi Mai“ byla použita ve filmech „Maddalena“ (1971) a Profesionál (1981), u nás dobře známého kriminálního dramatu s Jeanem Paulem Belmondem v hlavní roli. Byl skladatelem hudebního doprovodu k seriálu „Chobotnice“ („La piovra“) od druhé do desáté série, včetně tématických skladeb „Droga e sangue“, „La morale“, and „L’immorale“. Navíc Morricone pracoval jako dirigent orchestru u třetí až páté série seriálu. Pracoval rovněž jako supervisor pro televizní projekt „Bible“ („La bibbia“) a v devadesátých letech, ve spolupráci se svým synem Andreou, pracoval na kriminálních sériálech. Zajímavostí je, že se neomezoval při své tvorbě pouze na italský televizní trh, ale v roce 2003 složil pro japonskou televizi doprovodnou hudbu k eposu „Musashi“, o legendárním bojovníkovi jménem Miyamoto Musashi.

Ennio Morricone

Slavný italský skladatel psal kromě filmových děl i kompozice pro piano a zpěv. Jeho hudba byla samplováná světovými hudebníky od raperů (Jay-Z) až po elektronické mágy (The Orb). Morriconeho skladba „Se Telefonando“ se stala pátou nejlépe prodávanou skladbou v roce 1966.

Jeho hudba byla častou používána filmovými tvůrci i u filmů, ke kterým Morricone, hlavně z časových důvodů, nemohl skládat celý hudební doprovod. Quentin Tarantino chtěl po Morriconovi zkomponovat celý soundtrack k „Hanebným panchartům“ („Inglourious Basterds“), ovšem nepochodil. I tak ovšem použil Morriconeho skladby ve svých filmech („Kill Bill“).

Svou hudbou ovlivnil hudebníky od Michaela Nymana až po skupinu Muse. Morriconeho hudba doprovázela více než 20 filmů, které získaly nějaké ceny. Získal dvě Grammy Awards, dva Zlaté glóby, v letech 1979–1992 pět cen BAFTA, sedm Donatellových Davidů. V letech 1979–2001 byl nominován na celkem 5 Oscarů v kategorii „původní filmový doprovod“, ovšem Morricone sám za hudbu k filmu nikdy cenu Oscara nezískal. Teprve v roce 2007 získal, jako teprve druhý hudební skladatel v historii této ceny, Oscara za celoživotní dílo, resp. za svůj zásadní a mnohostranný přínos umění filmové hudby („Academy Honorary Award for his magnificent and multifaceted contributions to the art of film music“).

Po čtyřicetileté vzájemné spolupráci překládal Morriconeho děkovnou řeč do angličtiny přímo na jevišti Clint Eastwood a Ennio Morricone se dočkal ovací vestoje …

Pages: 1 2

1 komentář

  1. Ondra Slanina napsal:

    http://variety.com/2016/music/features/ennio-morricone-reflects-on-long-career-1201721193/, Zajímavý článek ve Variety, kde Ennio Morricone reflektuje svou kariéru o filmu. první článek o něm ve Variety vyšel v roce 1962! Neskutečné:-)

Přidat komentář

TOPlist