Argo (2012)

Argo, USA, režie: Ben Affleck, scénář: Chris Terrio na motivy Joshuaha Bearmana, kamera: Rodrigo Prieto, střih: William Goldenberg, hudba: Alexandre Desplat, hrají: Ben Affleck, Bryan Cranston, Alan Arkin, John Goodman, Victor Garber, Tate Donovan, Clea DuVall, Scoot McNairy, Rory Cochrane, Christopher Denham, Kerry Bishé a další

formát: 2,35:1, 35 mm (partial blow-up) (Fuji), D-Cinema, barevný, délka: 120minut

Ben Affleck patří v Hollywoodu k nejvšestrannějším umělcům. Napsal několik scénářů, produkoval několik filmů a jeho věčnou smůlou je, že hrál v mnoha filmech, jelikož herectví je zřejmě jeho nejslabší stránkou. Zato jako režisér zatím sklízí jeden úspěch za druhým a jeho nejnovější film „ARGO“ zaznamenal ve světě velmi pozitivní ohlas. Zatímco ostatní čekají na Oscara celý život, Ben Affleck zúročil hned svůj první filmový počin, když v roce 1998 dostal společně s Mattem Damonem Oscara za scénář k filmu „Dobrý Will Hunting“. Pak přišla řada hereckých rolí, ve kterých se zapsal jako vděčný představitel nezodpovědných floutků a milovníků („Armageddon“, „Pearl Harbor“).

Role mu přinesly slávu a peníze, které se rozhodl investovat, jak se ukázalo, tím nejlepším možným způsobem. Do tvorby vlastních filmů. Hned jeho prvotina „Gone Baby Gone“, kterou režíroval a napsal k ní scénář, se setkala s neobyčejně kladnými ohlasy diváků i kritiky a stejný model i úspěch, zopakoval ve filmu „Město“, kde si i zahrál. Nutno přiznat, že hraní ve vlastních filmech jde Affleckovi podstatně lépe, než v dřívějších blockbusterech a tak si „do třetice“ ukousl vskutku velký krajíc.

Byl konec sedmdesátých let a v Iránu začali mít dost vlády šáha Rézy Páhlavího, který v zemi nastolil teror a zatímco si užíval luxusu, tvrdě se mstil svým politickým odpůrcům. Proto se v zemi vzedmulo revoluční hnutí, které jej donutilo k úniku ze země a nastolilo v zemi lidem tolik oslavovaný pořádek. Tak se nám alespoň snažili situaci vysvětlovat v té době komunisti. Já měl naštěstí babičku, která nikdy nezapomněla na to, že její manžel a tedy můj děda, přišel díky „podobným pořádkům“ o dva činžovní domy, smysl života a celoživotní úspory. Pomohla mi tehdejší situaci pochopit.

V roce 1979 byly americká ambasáda v Iránu napadena a okupována socialismem zfanatizovanými studenty, vedenými muslimským ajatolláhem Chomejním a podporovanými Sovětským svazem. Revolucionáři zajali téměř 160 zaměstnanců ambasády a drželi je nakonec rok a půl v zajetí. Šesti zaměstnancům se podařilo v průběhu útoku utéct a skrýt se na kanadském velvyslanectví. Dalo se předpokládat, že zatímco na „řádné vězně“ si revolucionáři netroufnou, při nalezení šesti „běžných Američanů“ je bez milosti popraví, stejně jako jejich kanadské hostitele, třeba tehdy „oblíbeným“ pověšením na jeřábu nebo zastřelením.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist