Nespoutaný Django (2012)

Stin

Django Unchained, USA, režie: Quentin Tarantion, scénář: Quentin Tarantion, kamera: Robert Richardson, střih: Fred Raskin, hudba: Robb Boyd, hrají: Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington, Samuel L. Jackson, Don Johnson, Franco Nero a další

formát: 2.35 : 1, 35 mm,  Kodak Vision 2383, D-Cinema, barevný, délka: 165minut

Trvalo velmi dlouho, než se Quentin Tarantino a žánr westernu potkali. Jejich první setkání skončilo ideálním sňatkem, jaký bychom jim mohli pouze závidět, kdyby se s námi nepodělili o radost ze svého syna. Jmenuje se Django a přestože vůbec nepřipomíná tradičního westernového hrdinu, má se v kinech čile k světu.

Quentin Tarantino (nar. 1963) patří jako scénárista, herec a režisér od devadesátých let minulého století k největším osobnostem světové kinematografie a jeho drsné filmy budí od samého začátku zaslouženou pozornost. Traduje se o něm, že je nadaný amatér, který jakoby jen tak mimoděk natočil několik kvalitních filmů na základě těch, které vídal v mládí.

Je to samozřejmě naprostý nesmysl. Za téměř každým géniem je především tvrdá práce a o Tarantinovi to platí trojnásob. Než se stal známým režisérem, napsal tři scénáře k filmům, které dříve nebo později dobře („Pravdivá romance“ - Tony Scott), skvěle („Od soumraku do úsvitu“ – Robert Rodriguez), či naprosto neuměle („Takoví normální zabijáci“ – Oliver Stone) natočili dnes již věhlasní režiséři. Tarantino si tak vydělal na svůj první film a hned uhranul jak diváky, tak kritiky.

Gauneři(„Reservoir Dogs“) obsahovali vše, co dělá dodnes Tarantina Tarantinem. Mnoho odkazů k filmům, knihám, divadelním hrám a hudebním nahrávkám, ke kterým má osobní vztah. Skvělý scénář s proplétajícími se dějovými liniem, odkazy do minulosti, hláškami a vtipy, souvisejícími s popkulturou. Zřejmě by to byl jeho Opus Dei, kdyby dva roky poté, v roce 1994, nenatočil film „Pulp Fiction“.

Oba

Za scénář k filmu dostal Oscara a „Historky z podsvětí“ se staly jedním z nejlépe hodnocených filmů historie. Skvělá souhra kultovních hlášek, neustálé akce, vynikajících výkonů v té době téměř zapomenutých herců (Bruce Willis, John Travolta) doplněná výborným soundrackem, z filmu udělala divácký hit. Film sice na Oscara, v konkurenci historicky nejlépe hodnoceného filmu Vykoupení z věznice Shawshanka miláčka kritiky, kterým se stalForrest Gump, nedosáhl, ale srdce diváků si získal do té míry, že od té doby již cokoliv Tarantino udělal, bylo a bude vždy srovnáváno s jeho prvním úspěchem.

Na vlně uznání kritiky a oprávněného zájmu diváků Tarantino ještě chvíli setrval epizodou z filmu „Čtyři pokoje“, načež následoval tvrdý, kvalitativní sešup směrem dolů. „Jackie Brownová“ ani dvoudílný epos „Kill Bill“ nejsou špatné filmy, ale divák od nich očekával mnohem víc, na což reagoval Tarantino vlastní kultovní hláškou „přece nikdo nemůže očekávat, že pokaždé natočím Pulp Fiction“.

Pomocnou ruku mu podal jeho kamarád a filmový souputník, režisér Robert Rodriguez, se kterým se podílel na filmu „Sin City“ jako „special guest director“ a zároveň jako režisér jednoho, ze záměrně béčkových filmů se společným názvem „Grindhouse“ a podtitulem „Auto zabiják“. Opět se zde projevil Tarantinův smysl pro netradiční příběh, syrové scény a značný smysl pro humor.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist