Nespoutaný Django (2012)

V Quentina našli důvěru producenti, herci a hlavně ji našel v sebe sama a začal se věnovat velkým látkám, ke kterým má osobní, velmi srdečný, vztah. Ve filmu „Hanební pancharti“ („Inglourious Basterds“) si vzal na paškál válečné filmy a zabodoval nečekaným způsobem. Brad Pitt jeho film zaštítil svým geniálním herectvím a šarmem a Quetin našel pro film Christophera Waltze, který za svou vedlejší roli německého důstojníka Hanse Landy dostal Oscara. Navíc pobavil diváky a kritiky opět nakrmil řadou nezapomenutelných, kultovních scén.

Těžko bych si v této situaci vsadil, jaký bude jeho další film a na „Djanga“ jsem šel s velkými obavami. Zbytečnými. Film „Nespoutaný Django“ považuji zatím za nejlepší film minulého roku a za jeden z nejlepších westernů, jaké jsem kdy viděl. Zatímco Clint Eastwood vzdal ve svýchNesmiřitelných hold klasickému americkému westernu, plnému dlouhých záběrů na velkolepé exteriéry, chlapáctví kovbojů a významu osobních soubojů tváří v tvář, vzdal Tarantino, věren své tradici, hold spaghetti westernům Sergia Leoneho, ve kterých navoněné, nažehlené kovboje s tváří Johna Waynea nebo Gregory Pecka vystřídali potící se, špinaví a plivající psanci.

Jezdci

Django (Jamie Foxx) je černošský otrok, kterého nájemný lovec lidí Dr. King Schultz (Christopher Waltz) osvobodí z otroctví, aby mu pomohl najít hledané bratry, kteří dělali bachaře na jeho plantáži. Django mu pomůže a prokáže při tom takovou dávku kuráže a odvahy, že se Schultz rozhodne Djanga naučit všemu potřebnému, angažovat v dalších lovech hledaných trestanců a pomoci mu najít jeho krásnou ženu Brumhildu (Kerry Washington).

Nebudu prozrazovat, jak vše skončí, ale vězte, že Tarantino dostál pověsti znalce starých filmů do té míry, že poté, co půjde vše hladce na statku Velkého Taťky (znovunalezený Don Johnson, kdysi známý z televizní série „Miami Vice“), věci se zauzlí na statku „Candyland“ blazeovaného otrokáře Calvina Candieho (skvělý Leonardo Di Caprio) aby se na konci vše vyřešilo očekávaným happy endem.

Tarantino opět potvrdil pověst vynikajícího scénáristy a divil bych se, kdyby mu Americká filmová akademie nedala Oscara, na kterého je za původní scénář nominován. „Django“ je především skvěle napsaný příběh, který má všechny atributy výborného, překvapivého a dovedně provedeného literárního díla. Zda-li dosáhne i na cenu za nejlepší film, v této chvíli netuším, protože jsem ještě neviděl všechny adepty na Oscara a dodnes si pamatuji, jak mi vyrazil dech v minulém roce Umělec, kterého jsem viděl na poslední chvíli a dal „Akademii“ za pravdu. Ale film je báječně udělaný a osobně se zaručuji za to, že vás bude bavit.

Nero

Nejde jen o jednotlivosti, kdy si pozorný divák uvědomí přiznaný hold klasickým filmovým spaghetti westernům. Nejde o to, že se Tarantino dočkal a velikán filmové hudby Ennio Morricone mu k filmu napsal původní hudbu. Nejde o krátkou epizodní roli Franca Nera (kdo si ještě vzpomene – „cibule nebo pistole“?), ani o glorifikaci zrušení otroctví a poukaz na fakt, že ani v době tvrdého rasismu nebyl černoch jako černoch, jak dokáže Samuel L. Jackson v roli věrného sluhy Stephena. Nejde o nádherné záběry na zčervenalé nebe, velké detaily tváří bojujících protivníků nebo skvěle nasnímané přestřelky, ve kterých se obraz barví do ruda a mrtvých je, že není „kam plivnout“.

Film funguje báječně jako jeden celek a z kina jsem šel po velmi dlouhé době s pocitem dokonalého zážitku z vynikajícího, po všech stránkách vyváženého, díla. Možná mi nebudete věřit, ale tahle podívaná stojí za to. Tak dobrých filmů v posledních letech mnoho nevzniklo a zprostředkovaný zážitek mnohonásobně převáží cenu vstupného.

Přehrát trailer

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist