Útěk (1972)

utek_1

Natáčení to muselo být zjevně zběsilé, protože Ali McGraw se ve filmu naučila řídit a přitom střílet ze skutečné pistole a na natáčení jistě vzpomíná i známý herec James Garner, který se původně přijel jen podívat a nakonec řídil auto při úvodní bankovní loupeži, kdy ho najal šéf kaskadérů. O tom jestli byli skuteční kaskadéři také opilí, prameny taktně mlčí.

 

Objektivní potíže nastaly, když se do sebe ústřední herecký pár zamiloval a Ali MacGraw to vzala tak vážně, že si ještě v průběhu filmování sbalila kufry a utekla od svého vlivného manžela. Vzhledem k tomu, že Evans v té době komunikoval s představiteli italoamerické ligy kvůli Kmotrovi, což nebylo nic jiného, než zástěrka pro lidi z podsvětí mohla být docela ráda, že nad tím jen velkoryse mávl rukou. Jen pro zajímavost Evanse v 80. letech seriózně vyšetřovala FBI z podezření vraždy investorů propadáku Cotton Club, a to mu zničilo kariéru. Každopádně místo Paramountu se film dostal k Warner Bros.

utek_3

Steve McQueen se do role zlého a přitom vlastně hodného hocha vžil tak přesvědčivě, že z něj jde hrůza a myslím si, že málokde byl lepší než v tomto filmu. V dialogové scéně, kdy své filmové (a později skutečné) ženě vlepí facku je z filmu patrné, že to herečka nečekala. Jak asi, když to nebylo ve scénáři. Steve McQueen byl také náruživý střelec a měl vojenský výcvik, takže si náročné filmové přestřelky vyloženě užíval a přizvaní specialisté byli nadšeni, jak zdatný střelec to je. McQueen si dokonce do filmu jednu přestřelku vymyslel nad rámec scénáře.

 

Když šel film do střižny byl Sam Peckinpah mírně řečeno konsternovaný. Steve McQueen měl totiž místo něho právo posledního střihu. Peckinpah později řekl:,,Vybíral si jen takový záběry na kterých vypadal jako playboy. Vyhrál si s tím na můj vkus až příliš bezpečně, aby si nezkazil image správnýho kluka.“ Nutno podotknout, že na tomto tvrzení není ani za mák pravdy a pokud film srovnáme s filmy, kde měl Peckinpah právo posledního střihu, tak by vše dopadlo zřejmě mnohem drsněji.

utek_5

Peckinpah najal hudebního skladatele Jerryho Fieldinga, který ke snímku složil takovou kompozici, že byl McQueen mírně řečeno rozčarovaný a došel za Peckinpahem:,,To se fakt nedá, doufám, že nezapomínáš, kdo má právo posledního střihu.“ Hudbu tak k filmu složil legendární Quincy Jones, který do doprovodu prodal svůj oblíbený jazz. Režisér byl tak dotčený, že si pronajal reklamu v magazínu Variety, kde zveřejnil omluvný dopis Fieldingovi s tím, že další film bude dělat opět s ním. A slib dodržel.

utek_1

Film dostal na začátku své pouti kiny naprosto nepochopitelnou nálepku mládeži přístupno bez omezení. Když se promítal v San José testovacímu publiku byl odměněn jen mírným aplausem, ale v San Francisku byl snímek přijat o poznání vřeleji. Tam někomu došlo, že tento krvavý balet do kategorie jako Bambi od Disneyho rozhodně nepatří a byla mu udělena nepřístupnost do 17 let nepřístupný. Diváci byli z filmu nadšení. Film, který stál 3,5 milionů dolarů se stal druhým nejvýdělečnějším filmem roku, vydělal 36,8 milionů dolarů a na nosičích se stal kasovním trhákem.

 

Roger Ebert film strhal dvěma hvězdičkami a přirovnal ho k mechanické neosobní hračce a v New York Times v té době již recenzent přiznává Samu Peckinpahovi neotřesitelnou pozici kultovního tvůrce. Útěk je neskutečně živý film a jeho remake natočený samotným autorem Walterem Hillem nesahá originálu ani po paty.

 

Přehrát trailer

reklama světová klasika
Koupit ZDE ↓

Tištěná verze
http://www.kosmas.cz/knihy/168427/slavna-svetova-filmova-klasika/

E-book
http://knihy.idnes.cz/slavna-svetova-filmova-klasika.html

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist