Elysium (2013)

elysium

Elysium

USA 2013, režie a scénář: Neill Blomkamp, hudba: Ryan Amon, kamera: Trent Opaloch, střih: Juliane Clarke, Lee Smith, hrají: Matt Damon, Sharlto Copley, Jodie Foster, Wagner Moura, Alice Braga, William Fichtner, Diego Luna

109 minut, 2.35:1, digitál (4K), DOLBY ATMOS, barevný

Film:

Film „District 9“ mě zcela uhranul. Režisér Neill Blomkamp dokázal v roce 2009 ve své prvotině, že zajímavý příběh a originální zpracování, prolínající hranou a jakoby dokumentární formu, znamenají i v žánru sci-fi víc, než napulírovaná a často bezmyšlenkovitá akce, zahalená do třeskutých efektů. Filmem pobavil, překvapil a ještě se stihnul nestranně vyjádřit k palčivým problémům současnosti, když na příkladu ztroskotavších mimozemšťanů vystihl jak rasistické předsudky jihoafrických „strážců ghetta“, tak problémy imigrace a nepřizpůsobivost menšinové populace. Zúročil tak zkušenosti, které musel jako obyvatel jihoafrického Johannesburgu, kde se narodil, nabýt. Bylo jen otázkou času, kdy jej úspěch katapultuje do Hollywoodu a jak zvládne velkorozpočtovou produkci.

elysium1

Jeho nový film „Elysium“ staví opět na osvědčeném sociálním protikladu, tentokrát bohatých na vesmírné stanici Elysium a chudých obyvatel planety Země, zasazených do podobně neutěšených podmínek odpadky znečištěných a polorozpadlých slumů jako v případě „Districtu 9“. Technicky je protiklad dokonale ztvárněn a věřím, že v kině nebyl nikdo, kdo by na Elysiu, umělé stanici, kde vyléčí každou nemoc a nemají žádný jiný problém, než dennodenně slavit, nechtěl bydlet. Naopak Země je vyobrazena jako velmi neutěšené místo. Je trošku škoda, že tím vymezení protikladů končí a jednotlivé postavy nejsou tentokrát prokresleny více do detailů. Některá místa filmu, která by snesla vlnu přirozených emocí, ovládá sentiment a laciné pomůcky typu „malé uplakané děti a jejich pohádky“.

elysium 3

Někdo by mohl Blomkampa podezírat, že podlehl duchu Hollywoodu, který se v sentimentu dlouhodobě utápí, ale spíš je to tím, že zvolil pro „Elysium“ mnohem rychlejší tempo vyprávění, jak se na „akčňák“ sluší a patří, kde na nějaké prokreslování povah není čas. Akce jsou dechberoucí a, až na závěrečnou scénu, plně slouží ději filmu, nikoliv jen, aby prodloužily jeho metráž a oslnily stupiditou, jak bývá v Hollywoodu zvykem. Stejně střídmé jsou efekty, kdy si Blomkamp v budoucnosti roku 2154 vystačí v podstatě s technicky inovovanými zbraněmi a vojenskou taktikou současnosti.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist