Opravdový motivační monolog: Generál Patton

Brilantně napsaný monolog je sen každého scenáristy a jistě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že i režiséra a zcela jistě i herce, který ho představuje. George C. Scott četl scénář Francise Forda Coppoly ke Generálu Pattonovi a ptal se režiséra, zda bude motivační monolog na začátku filmu.

101_patton_bluray

Film „Generál Patton“ režíroval skvělý řemeslník Franklin J. Schaffner, z jehož bohaté filmografie přežily zejména filmy Planeta opic, Motýlek a Hoši z Brazílie.V momentě, kdy bylo známo, že film půjde po 20 letech snahy producenta do výroby, okamžitě se o roli začal ucházet John Wayne. Jenže ten u studia Fox neprošel. Scénář putoval do schránky George C. Scotta, který si ho přečetl a roli přijal pod podmínkou, že monolog nebude na začátku filmu. Režisér mu to slíbil, i když věděl, že monolog samozřejmě na začátku bude.

 

Když šel film do kin a byl uváděn i válečným veteránům, tak s prvním zvoláním a s pohledem na americkou vlajku vstávali a začali salutovat. A o jakém monologu je řeč? Před titulky filmu přijde před diváky Generál Patton, zasalutuje a spustí tento šestiminutový proslov.

patton2

Patton: Sednout. Chci, abyste si zapamatovali, že žádnej parchant ještě nevyhrál válku tím, že padl za vlast. Vyhrál ji tím, že přinutil jinýho blbýho parchanta padnout za svoji vlast. Muži, všechno, co jste slyšeli o tom, že Amerika nechce bojovat, že se chce vyhnout válce, je hromada konin. Američané tradičně milují boj. Každý pravý Američan miluje vzrušení z bitvy. Když jste byli děti, všichni jste obdivovali šampiona v kuličkách, nejrychlejšího běžce, ligové baseballisty, nejtvrdší boxery. Američané zbožňují vítěze a netolerují poražené. Amerika vždycky hraje jen na vítězství. Nedal bych zlámanou grešli za chlapa, který s úsměvem prohrál. Proto Američané nikdy neprohráli a nikdy neprohrají válku. Protože samotná myšlenka na prohru je Američanům odporná.

 

Armáda je tým – žije, jí, spí i bojuje jako tým. Ty řeči o individualitě jsou jen hromada sraček. Bože, já ty nebohý parchanty, kteří jsou proti nám vlastně lituju. Bůh je mi svědkem, lituju je. Nejenže je zastřelíme, ale zaživa jim vyrveme vnitřnosti a vyleštíme s nimi pásy našich tanků. Budeme ty Huny vraždit po tuctech. Vím, že někteří z vás přemýšlejí, jestli pod palbou nezměknou. O to se nebojte. Můžu vás ujistit, že všichni splníte svou povinnost. Náckové jsou nepřátelé. Zakousněte se do nich, prolijte jejich krev, střelte je do pupku! Až strčíte ruku do hromady sraček, která byla před chvílí obličejem vašeho kamaráda, budete vědět, co máte dělat.

patton3

A chci, abyste si pamatovali ještě něco. Nechci dostat žádné zprávy, že „držíme pozice“. Nic nedržíme, to ať dělají Hunové. My neustále postupujeme a nedržíme nic kromě nepřítele. Chytneme ho za nos a nakopeme do prdele. Zkopeme ho dokulata a projdeme skrz něj jako hovno husou. Bude jedna věc, kterou budete moc říct a za kterou budete moct děkovat Bohu, až se vrátíte domů. Až budete za třicet let sedět u krbu s vnukem na klíně a on se vás zeptá:“Cos dělal za druhé světové války?“, nebudete muset říct:“no, kydal jsem hnůj v Louisianě.“ Tak vy parchanti, teď víte, jak se cítím. Bude mi ctí vést vás skvělé chlapy do bitvy kdykoli a kdekoli. To je všechno.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/box-of-film.jpg

Přidat komentář

TOPlist