Dotek zla (1958)

Touch of Evil

Touch of Evil, USA 1958, režie: Orson Welles, scénář: Orson Welles podle románu „Badge of Evil“ Whita Mastersona, kamera: Russel Metty, hudba: Henry Mancini, střih: Aaron Stell, Virgil W. Vogel, hrají: Charlton Heston, Janet Leigh, Orson Welles, Joseph Calleia, Akim Tamiroff

95 minut, 1.37:1, 35 mm, černobílý

V roce 1993 registrováno do ochranného fondu USA

Film:

Urputný mexický bojovník proti drogám Miguel „Mike“ Vargas (Charlton Heston) právě přijíždí v tříminutovém nepřerušovaném záběru přes americké hranice do Mexika se svou půvabnou novomanželkou Susan (Janet Leigh). Divák tuší zradu. Záběr totiž není samoúčelný a indicie dávají jasně najevo, že brzy dojde ke zločinu. A taky, že ano. Výbuch otřese hlavní ulicí a Miguel se vrhá ke kabrioletu, do kterého dal někdo bombu.

Z americké hranice přijíždí šerif Quinlann (Orson Welles), který už dle svého vzezření nebudí dvakrát sympatickým dojmem. Jeho otylý zevnějšek a agresivita podpořená skutečností, že je evidentně pod parou nevěstí nic dobrého. V momentu, kdy Susan unese skupina gangsterů, kterým Vargas šlapal po krku jde skutečně do tuhého.

dotek zla2

Film-noir adaptuje brakovou literaturu, ostatně se jedná o béčkový žánr, jehož pravidla však fascinují filmové teoretiky a publicisty. Dotek zla byl projekt Charltona Hestona, který v té době pracoval pro studio Universal. Jeho snaha přemluvit zástupce studia k angažování Orsona Wellese, kterého Hollywood upřímně nenáviděl ovšem přinesla své ovoce. Film je ovšem nízkorozpočtový a všichni herci v něm pracovali za snížený honorář. Janet Leigh třeba přemluvil Orson Welles osobním dopisem, ačkoli její agent řekl, že jeho klientka za tak směšný honorář hrát nebude.

Welles chytil příležitost za pačesy, původní scénář přepsal tak, že se pod něj nakonec sám podepsal a upsal se i do hlavní záporné role. Jeho Quinlann je jedním z nejlepších záporáků filmového plátna. Heston se vedle něj ovšem neztrácí a v roli mexického policisty díky zdařilé práci filmové maskérů nevypadá vůbec trapně. Přesto si nikdy nepřestal vyčítat, že svou roli nehrál s mexickým akcentem.

dotekzla4

Zajímavým obsazením je také Marlene Dietrich v roli stárnoucí prostitutky. O režisérovi Orsonu Wellesovi řekla:“Obdivovala jsem Orsona Wellese ještě dříve, než jsem ho znala. Stejně jako všechny velké talenty ho jeho vnitřní bohatství chrání před jakoukoli prostředností, a on sám se ochotně dělil s druhými lidmi o své myšlenky, zkušenosti a sny. Pro člověka nebylo těžké ho milovat.“

dotek zla5

Dotek zla nabízí všechny prvky populárního žánru, který ovšem Welles vylepšuje o nápadité střihy, snové sekvence a některé opravdu psychologicky hutné momenty. Černobílá kamera Russela Mettyho skvěle pracuje s hrou světla a stínu. Scény znásilnění a vraždy v hotelu jsou dodnes zneklidňující. Velmi zajímavé jsou scény únosu Susan, které posloužily pro současnou vlnu moderních horrorů. Zvláštní uznání si musí zasloužit Henry Mancini, jehož latinsko-americké rytmy k tématu velmi dobře pasují a rozhodně nejsou fádně samoúčelné.

dotekzla3

Wellesovi se zásahy studia, které proběhly bez jeho souhlasu nelíbily a díky jeho pečlivě vedeným poznámkám se skupina filmových nadšenců rozhodla jeho snímek v roce 1998 obnovit dle jeho přání. Některé scény získaly úplně nový nádech, v úvodní scéně třeba naprosto chybí titulky a dvě zásadní scény jsou sestříhané v mnohem svižnějším tempu. Nic na tom ovšem nemění, že obě verze patří mezi klenoty žánru a zároveň patří mezi divácky nejlépe hodnocené tituly všech dob. Realfilm snímek doporučuje ke zhlédnutí.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

 

dotek zla poster

Přidat komentář

TOPlist