Jméno růže (1986)

Nejzdařilejší literární adaptace na filmovém plátně

Der Name der Rose, SRN/ Francie /Itálie 1986, režie: Jean Jacques Annaud, scénář: Andrew Birkin, Gerard Brach, Howard Franklin, Alain Godard podle stejnojmenného románu Umberta Eca, kamera: Tonino Delli Colli, hudba: James Horner, střih: Jane Seitz, hrají: Sean Connery, Christian Slater, Michael Lonsdale, F. Murray Abraham, Ron Perlman

 

130 minut, 35 mm a 70 mm, 1.85:1, barevný

 

Cézar za nejlepší zahraniční film, Donatellův David za nejlepší kameru, kostýmy, produkci, výpravu a René Clair Award pro Jeana Jacques Annauda, Německé filmové ceny – mimořádný individuální výkon pro herce (Sean Connery), mimořádný individuální výkon pro autora výpravy (Dante Ferreti), BAFTA za nejlepší mužský herecký výkon (Sean Connery) a masky

Film:

1327. William z Baskervillu (Sean Connery) přijíždí s mladým mnichem Adsem z Melku (Christian Slater) do benediktýnského kláštera, kde se odehrávají děsivé věci. Mniši tam umírají za podivných snad až ďábelských okolností a v okolí kláštera se pohybují kacíři. Než přijede inkvizitor Bernard Guy (F. Murray Abraham) bude třeba věc pořádně vyšetřit a zjistit, jak to ve skutečnosti vypadá s nadpřirozenem, než se celá věc vymkne kontrole.

 

Světový bestseller Umberta Eca Jméno růže (Der Name der Rose) je asi všechno možné jen ne kniha určená pro kasaštyk, přesto se v hodně odlišné podobě dostane i na filmová plátna. V roce 1980 vyšla kniha v Itálii a od té doby byla přeložena do 24 jazyků, získala řadu prestižních ocenění a prodalo se jí na 4 miliony výtisků. Jean Jacques Annaud byl zrovna v Karibiku, kde propagoval svůj aktuální film Boj o oheň, když si přečetl článek v novinách o mimořádné knize Jméno růže. Okamžitě volal svému agentovi do Paříže, aby koupil práva. Ten mu vzápětí volal, že práva byla již prodána společnosti RAI. Annaud se nenechal odbýt a řekl mu, že se tedy potřebuje osobně setkat s někým z RAI a Ecem dohromady. Za pár hodin mu zvonil telefon:,,Bylo by dobré, abyste si zkrátil váš výlet.“

jmeno ruze1

Annaud odjel licitovat a hlavním argumentem bylo, že má klasické vzdělání, učil se latinsky i starořecky a že teď mají jedinečnou šanci natočit působivý snímek, který může ovlivnit vzdělanost celé generace diváků a přitom zůstat obecně srozumitelný. ,,Pane Eco, tato šance se už nemusí opakovat. Věřte mi, jsem jediný, kdo je schopen tu knihu převézt na plátno.“ Annaud kontaktoval producenta Bernda Eichingera (Parfém: Příběh vraha, Nekonečný příběh), který byl projektem nadšený a díky koprodukcím a prodeji amerických práv Foxům se mohlo operovat s 16 milionovým rozpočtem, který byl v té době na Evropu skutečně enormně vysoký. Jméno růže se mohlo začít připravovat do produkce.

 

Bernd Eichinger měl motto, že každý film, co natočí musí být událost. O Jménu růže řekl:,,Každý příběh nesmí mít jenom nějaké pozadí, ale také určitou dimenzi. Snažíme se vytvořit svět, znovu vytvořit historické období. Chceme, aby diváci viděli středověk zevnitř.“

Eco neměl zájem o napsání scénáře a Annaud nechal sepsat postupně 15 verzí scénáře, než byl spokojený s výsledkem, který by se mohl točit. Intelektuál Eco však nestál nikterak o to, aby byl film prezentován jako adaptace jeho knihy a proto se s režisérem dohodli, že použijí nikoliv obvyklé podle knihy, ale řecký termín palimpsest. Ten označuje rukopis, psaný na pergamenu, který byl již dříve upotřeben ke psaní a staré písmo z něj bylo odstraněno. To bylo velice časté právě ve středověku, neboť pergamen byl vždy vzácný materiál. Písmo psané inkoustem proniká do hloubky pergamenu a díky chemickým analýzám a fotoreprodukcím se dají fragmenty textu správně přečíst.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist