Pyšná princezna (1952)

Průvodce českými filmovými pohádkami

Československo 1952, režie: Bořivoj Zeman, scénář: Henryk Block, Oldřich Kautský a Bořivoj Zeman podle pohádky Potrestaná pýcha, kamera: Jan Roth, hudba: Dalibor C. Vačkář, střih: Josef Dobřichovský, hrají: Miroslav Ráž, Alena Vránová, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Daněk, Karel Effa, Josef Hlinomaz

 

94 minut, 35 mm, černobílý, na DVD Filmexport Home Video

Film:

Král Miroslav (Vladimír Ráž) je ideální muž. Je krásný, mužný, čestný a spravedlivý. Jenže není šťastný. V jeho životě mu chybí to nejdůležitější. Láska. Jeho dobrý rádce proto provede výběrové řízení z namalovaných obrazů a Miroslav má jasno. Nejlepší se mu zdá krásná a milá Krasomila (Alena Vránová). Tedy alespoň dle obrazu. Ve skutečnosti je ale Krasomila nehorázně pyšná. Miroslav se proto vydá na pouť do Půlnočního království, kde se bude muset utkat se zkorumpovanými rádci, senilním samolibým králem, drsnými výběrčími a neuvěřitelně línými řemeslníky. Na druhou stranu mu bude na cestě pomáhat i řada dobrých a čestných lidí. Tedy jak tohle dopadne?

 

Podle historického měření počtu diváků, v československých kinech prováděného od konce 40. let je Pyšná princezna nejdiváčtějším českým filmem všech dob a nutno podotknout, že naprosto oprávněně. Pokud by byly v totalitním režimu peoplemetry, směle by se mohla Pyšná princezna v návštěvnosti měřit s jakýmkoli světovým hitem a leckterý předčit.

 

I přes politicky nevyrovnanou dobu se do filmu podařil dostat zcela apolitický a přitom absolutně pravdivý obraz české kotliny. Samozřejmě, že je Pyšná princezna pohádka, ale zobrazení Půlnočního království až nebezpečně připomíná české dějiny. O tom svědčí třeba tento nestárnoucí dialog. ,,Héj ševče, máš už zaplacený daně?“, ,,Mám“ ,,A na příští rok?“

pysna princezna

Dvacetiletá Alena Vránová jako princezna Krasomila si okamžitě podmanila české publikum a tehdy téměř třicetiletý Vladimír Ráž se stal symbolem mužné krásy. A ani po letech, se toho příliš nezměnilo. Režisér Bořivoj Zeman, který zde výrazně zabodoval u publika a pod tíhou úspěchu se později stal obávaným a výrazným propagátorem minulého režimu byl v Pyšné princezně na vrcholu svých sil. Černobílá kamera skvěle funguje i po letech, film má přesně vybrané a mimořádně působivé exteriéry a i ve vedlejších rolích se může pochlubit skvělými epizodními rolemi. Zvláště senilní král Stanislav Neumann, kterému v té době bylo pouhých padesát let baví další generace diváků. Dodnes však zaujme technicky brilantně natočená scéna, kdy Krasomila jede s Miroslavem na kládách, která je mimořádně působivou kombinací reálné hrané akce, zadní projekce, skvělého střihu a animace.

 

Krasomila s Miroslavem se do sebe zamilovali i ve skutečnosti. Objektivní potíží bylo, že oba byli manželé. Zatímco Vladimír Ráž měl už dokonce se svou manželkou dítě, pak Alena Vránová byla provdána za svou první lásku mezinárodně známého spisovatele Pavla Kohouta. Kohout rozpad svého manželství těžce nesl a jako správný dramatik se s tím vyrovnal divadelní hrou Dobrá píseň, na kterou by s odstupem času podle mého nejraději zapomněl. Nakonec však pochopil, že manželství zachránit nelze a dal souhlas k rozvodu, když pochopil, že s krasavcem, kterého české ženy srovnávaly s Géradem Phillipem, pro mladší generace současným Bradem Pittem, se soupeřit opravdu nedá.

 

Pyšná princezna je klasickou českou pohádkou a myslím si, že jí budou objevovat další generace diváků, proto by bylo na čase, aby byla prohlášená za národní kulturní dědictví, kam právem patří.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Další články o českých pohádkách:

Průvodce českými filmovými pohádkami

Nejvtipnější hlášky z českých pohádek

S čerty nejsou žerty 

Přidat komentář

TOPlist