Kam čert nemůže (1960)

kam certnemuze_1

Československo 1960, režie: Zdeněk Podskalský, scénář: Miloš Václav Kratochvíl, František Daniel, kamera: Jiří Šafář, střih: Zdeněk Stehlík, hudba: Zdeněk Liška, hrají: Miroslav Horníček, Jana Hlaváčová, Rudolf Hrušínský, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Jarmila Smejkalová

84 minut, 35 mm, barevný

nominace na Zlatou palmu v Cannes

Film:

 

Dr. Průcha (Miroslav Horníček) má evidentně syndrom vyhoření a ani o tom neví. Jeho svět ovládá cynismus a nihilismus, práce ho netěší a vzhledem ke skutečnosti, že bydlí ve Faustově domě na Karlově náměstí trpí zřejmě halucinacemi. Jak mnozí z vás ví, tak právě ve Faustově domě se odehrála legenda, kde se mladý vědec upsal ďáblu. Průchův Mefistofeles má podobu tmavovlasé dívky s velkýma očima (Jana Hlaváčová) v červeném kabátu. Průchův dobrý přítel psychiatr Vágner (Rudolf Hrušínský) má pochopitelně o kolegu a kamaráda strach. Otázka ovšem je, zda je dívka skutečně přízrak a nebo jen víla kotrmelína.

kamcertnemuze_2

Kam čert nemůže je jedna z nejmilejších romantických komedií českého filmu, která spojuje autorsky hned několik výjimečných osobností. Pod scénářem je podepsána dvojice František Daniel a Miloš Václav Kratochvíl. Prvně jmenovaný měl velkou zálibu v amerických filmech, které naplno zúročil scénářem k velkolepému oskarovému filmu Obchod na korze a následně v emigraci po roce 1969. Zní to až neskutečně, ale byl to první ředitel legendárního Amerického filmového institutu, spoluorganizátor festivalu Sundance Roberta Redforda, pedagog na FAMU, zejména ve slavném období 60. let a pak i krátce po sametové revoluci. Kam čert nemůže vychází z amerických zdrojů screwballových komedií a některé inspirační zdroje jako komedie s Cary Grantem jsou skutečně zřejmé.

Ozvláštněním příběhu je paranormální složka, kterou by na konci 50. let čekal málokdo. Ta je dílem Miloše Václava Kratochvíla (Císařův pekař a Pekařův císař), velkého znalce historie a člověka, který byl otevřený spoustě názorů, které ve své době nenalezly uplatnění, jedním z nich byl iracionalismus, který v době důrazu na kolektivní veselí a člověka byl naprosto nemyslitelný.

kamcertnemuze_3

Člověkem, který stmelil crazy komedii a nadpřirozeno do jednolitého a nesmírně působivého celku byl Zdeněk Podskalský, který za film také obdržel cenu na 2. ročníku tehdy mladého československého festivalu v Plzni a vysloužil si i uvedení na MFF v Cannes.

Snímek má nesmírně působivý začátek se skutečně mysteriózní atmosférou. Úvodní titulková sekvence tvořená záběry pražských střech, optických efektů, kouřů z komína a efektní hudbou Zdeňka Lišky je skutečně stylová. Jiří Šafář na filmu odvedl skvělou práci, byť často přicházel o nervy, protože byl zkušený profesionál a začínající Jana Hlaváčová dle svých slov častokrát nezastavila na značce kvůli ostření.

Pages: 1 2

2 Diskuse

  1. David napsal:

    Pěkně napsáno. Jenom Smrt v sedle režíroval Jindřich Polák.

  2. Ondra Slanina napsal:

    Já jsem to tam nepříliš dobře formuloval, moje chyba. Správně má být, že se Zdeněk Podskalský jel podívat do Slatiňan na natáčení Smrt v sedle, ne že ho točil. Smrt v sedle opravdu režíroval Jindřich Polák, ostatně máme na Realfilmu jeho profil – http://magazin.realfilm.cz/2010/07/vseumel-jindrich-polak/.

Přidat komentář

TOPlist