Citlivý režisér Lasse Halström

Steven Spielberg před několika lety řekl, že jeden z nejlepších hereckých výkonů na filmovém plátně byla postava Leonarda Di Capria ve filmu Co žere Gilberta Grapea a že ho zatraceně mrzí, že ten film natočil někdo jiný než on. Tím režisérem, jehož jméno je pro Američany obtížné jen vyslovit je Lasse Halström.

DEAR JOHN

Lasse Halström je za svou dlouholetou kariéru v Hollywoodu považovaný především za specialistu na literární adaptace. Skvěle převedl na plátno třeba „Pravidla moštárny podle Johna Irvinga, ale má za sebou i třeba „Čokoládu“, „Lov lososů v Jemenu nebo dvojici červených knihoven podle Nicholase SparkseMilý Johne“ či „Safe Haven“. Jeho kariéra je ale podstatně pestřejší a zajímavější, stejně jako on sám.

Pokud jsem do titulku článku napsal, že Lasse Halström je citlivý, tak za bernou minci je toto vyjádření brát i díky tomu, že to o něm prohlásila jeho manželka, švédská herečka Lena Olin. A jestliže si od mistra pustíte jakýkoli jeho film, vyjma jedné thrillerové vyjímky, okamžitě budete vědět o čem je řeč.

Lasse Halström už pár let žije v New Yorku, ale filmuje takřka po celém světě. Každopádně je švédským rodákem a pokud máte s tímto státem nejvíce spojenou hudbu skupiny Abba, tak jste na správné adrese. Přesně pro tuto kapelu totiž Halström začínal točit klipy a natočil s nimi i celovečerní film. V roce 1977 si tak z chladného Švédska mohl odjet na několik týdnů do Austrálie, kde s nimi natočil většinu jejich klipů a i po letech se netají obdivem k jejich mezinárodnímu úspěchu. Ostatně se skupinou je stále v kontaktu a velmi chválili muzikál Mamma Mia, tedy londýnskou verzi, nad kterou kapela osobně dohlížela.

Od filmu o Abbě k Halströmovým filmům, které často kritici nazývají sladkými však uteklo ještě pár let. Hallström se však zdráhá své filmy nazývat sladkými, jak sám tvrdí, trochu se za to stydí, ale nevadí mu to tolik, jako temné tóny jeho filmových podívaných, které se vždy odněkud vynoří. Sám říká:“Snažím se být upřímný a věrný ve vedení herců. Pravidla Moštárny mají spousta sladkých dětiček, ale nikdy jsem se nesnažil je na tom postavit.“

mujzivotjakopes1

Na mezinárodní scéně se Lasse Halström zapsal filmem Můj život jako pes (1985), který je jedním slovem majstrštyk. Dvanáctiletý Ingmar je bystrý kluk, ale život se k němu chová, no prostě jako pes. Máma mu umírá, brácha ho budí mířením vzduchovkou na hlavu a v hlavě se mu honí myšlenky na chudáka pejska Laiku, kterou nechali chcípnout hlady ve vesmíru, aniž by se jí vůbec zeptali. Odjezd na prázdniny ke strýci bere velmi těžce, ale nakonec se z prázdnin vyklube nejhezčí úsek jeho dosavadního života, který bohužel zakončí rozloučení s maminkou na smrtelné posteli. Jeho návrat na trvalo ke strýci a pestré paletě figur na švédskou vesnici pak přináší konečný klid do jeho smutného života.

Můj život jako pes je poetický příběh o ustrašeném, zoufalém a přitom báječném malém klukovi, který to má v hlavě moc dobře srovnané a jeho setkávání se světem je stejně tak bolestné jako radostně. Prostě jako život.

Pages: 1 2 3 4 5

Přidat komentář

TOPlist