Marketa Lazarová (1967)

marketa_lazarova_bild_02

Československo 1967, režie: František Vláčil, scénář: František Vláčil a František Pavlíček podle románu Vladislava Vančury Marketa Lazarová (s využitím Obrazů z dějin národa českého), kamera: Bedřich Baťka, hudba: Zdeněk Liška, střih: Miroslav Hájek, hrají: Josef Kemr, František Velecký, Magda Vašáryová, Ivan Paluch, Pavla Polášková, Michal Kožuch, Vlastimil Harapes, Zdeněk Kryzánek, Vladimír Menšík a mnozí další skvělí čeští herci…

162 minut, 2.35:1, černobílý, 35mm

Film:

Marketa Lazarová (Magda Vašáryová) se nenarodila do nejvhodnější doby a už vůbec ne laskavému otci. Píše se 13. století a jejím otcem je obávaný lapka a vrah Lazar (Michal Kožuch), který navíc nemá dobré vztahy s Kozlíkem (Josef Kemr). Kozlík je charismatický obávaný velmož s početnou rodinou. Jeho syn Mikoláš se Markety zmocní jako zajatkyně a sebere tak to jediné na čem Lazarovi záleželo, jenže brzy se do laskavé a pohledné dívky zamiluje. Intriky, faleš a nenávist mezi velmoži však neznají mezí.

Napsat cokoli nového o filmu, který je považován za stěžejní dílo domácí kinematografie je nesmírně obtížné a zavazující. O tomto snímku vyšla celá řada samostatných publikací, které rozebírají film z hlediska výtvarného, politického a literárního. Podívejme se na film ovšem z hlediska filmaře a odstraňme na pár řádků z tohoto filmu auru nedotknutelnosti, kterou tam na konci tohoto textu zase vrátíme.

marketa_lazarova_bild_06

Marketa Lazarová byl pro všechny zlý sen. Osmnáctiměsíční natáčení (průměrný český film se natáčí cca 20 dní) přivádělo filmaře, režiséra i zástupce Barrandova k šílenství. Každý měl nervy napnuté k prasknutí. Režisér horko těžko zvládal tlaky na něj vedené a čím dál častěji sahal po utišující lahvi s rumem.

Zatímco herci a zástupci tvůrčích skupin režiséra proklínali, pak filmaři ve štábu věděli, že se podílí na vzniku něčeho mimořádného. Hercům se však nemůžeme divit. Vláčil se s nimi harcoval po vlastech českých a moravských a vybíral jako historik umění taková místa jako Horní Planá u Želnavy na Šumavě, Rábí, Nová Pec, Maletice u Písku, Kvilda, Lipno, Volary, Třebíč, Dražovice u Nitry, Lány, Krumlov, Želnava. Pokud tato místa znáte, víte, že některá místa jsou velmi nedostupná a Vláčil herce nechával často ve sněhu věren maximální autenticitě. Účinkující tak buď mrzli v těžkých zbrojích nebo se váleli v bahně nazí.

Marketa Lazarová (1967)

Jedním ze spojenců Františka Vláčila byl jeho kamarád Theodor Pištěk, kterého režisér znal již z dob studií a vlastně ho uvedl z volného výtvarného umění k vytváření kostýmů. Pištěk se nechal inspirovat přímo v literárních předlohách, protože iluminace z kancionálů a fresek poskytovaly vlastně jen záznam o oblečení šlechty a vyššího stavu. Vláčil byl vystudovaný historik umění a Pištěk věděl také velmi dobře, kde hledat inspirace. Na počátku 13. století byl ještě všeobecný nedostatek železa, takže si schválně všimněte užívání kostěných předmětů. Tyto drobné nuance však dodávají filmu autenticitu.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist