Na dřeň (2012)

na dren_2

Francie/Belgie, De rouille et d´os, alternativní český název: Pachuť krve, režie: Jacques Audiard, scénář: Jacques Audiard a Thomas Bidegain, kamera: Stephane Fontaine, hudba: Alexandre Desplat, hrají: Marion Cotillard, Matthias Schoenaerts, Armand Verdure, Bouli Lanners

120 minut, 2.35:1, Redcode RAW, barevný

Cannes – nominace na Zlatou palmu, BAFTA – nominace na nejlepší cizojazyčný film, nejlepší herečka v hlavní roli (Marion Cotillard)

Film:

Alimu (Matthias Schoenaerts) byl do péče svěřen jeho pětiletý syn, ale se Samem (Armand Verdure) se sotva znají a ocitají se bez domova, bez peněz a bez přátel. Ali se proto nastěhuje ke své bezdětné a o poznání zodpovědnější sestře Anně (Corinne Masiero) do jihofrancouzského města Antibes. Ali, muž impozantní velikosti a síly, dostane práci jako vyhazovač v nočním klubu, o víkendu si najde vedlejšák jako zápasník ve volném stylu a Sam začne chodit do školy.

 

Jednoho večera se v klubu Ali zastane mladé ženy (Marion Cotillard), která se tam dostane do problémů. Útočníka zbije a Stephanie odvede domů, kde zjistí, že je nešťastná ve svém stávajícím partnerském vztahu. Vymění si čísla. Stephanie pracuje v zábavním podmořském světě, kde vystupuje s kosatkami. Jednoho dne se přihodí děsivá tragédie a Stephanie se ocitne na pokraji fyzických, ale hlavně duševních sil. V ten moment se osmělí a vytočí číslo na Aliho. Pohádka se ale ani zdaleka konat nebude.

Na dren_1

Na dřeň natočil režisér Jacques Audiard tvůrce úspěšného snímku Prorok a letošního snímku Dheepan, který zvítězil v utkání o Zlatou palmu v Cannes za nejlepší film. Scenáristé se inspirovali stejnojmennou povídkovou sbírkou Craiga Davidsona, ale žádný konkrétní příběh neadaptovali. Zaujaly je Davidsonovy příběhy popisující drsný moderní svět, ve kterém fyzično nachází své místo a uniká svému osudu pouze v rámci boje a do dějů vstupují dramatické nehody. Scenáristé také do děje chtěli dostat ozvěnu hospodářské krize a žánrově se přitom držet melodramatu.

 

Na ústřední hereckou dvojici snímek kladl nesmírné nároky. Matthias Schoenaerts musel pro roli nabrat spoustu svalové hmoty, ale zároveň měl vypadat, že svou formu už nechal chvíli za sebou a mít trochu pivní pupek a Marion Cottilard se už v několikáté scéně musí porvat se skutečností, že její postava přijde při nehodě o nohy a musí nás diváky přesvědčit, že místo nohou má protézy.

na dren3

Film je zasazený do prostředí obchodních domů, diskoték a vesměs popisuje lidi pohybující se v nižší spodní třídě, na druhou stranu se nejedná o úplné vyděděnce společnosti nebo ztroskotance, jsou to lidé každý den bojující o to, aby měli z čeho na konci měsíce zaplatit nájem a složenky, ale na druhou stranu mají v lednici pečlivě uspořádané kradené jogurty z obchoďáku s absolutně minimální trvanlivostí.

 

Aby tento drsný příběh zaujal diváky potřeboval splnit dva základní předpoklady, obsadit herce, kterým jejich osudy uvěříme a především schopného vypravěče. A to se povedlo. Začněme však u herců. Matthias Schoenaerts je jméno, které se vyplatí zapamatovat, protože jeho mezinárodní věhlas se nezadržitelně blíží, Thomas Vinterberg ho obsadil do Far from the Madding Crowd (česká premiéra červenec 2015), nutno dodat, že po zásluze. Jeho Ali není žádný mudrc a v podání jiného herce by zcela jistě mohl během filmového vyprávění ztratit divácké sympatie, ačkoli netvrdím, že se tak v očích některých diváků nestane. Scenáristé mu kladou do cesty tolik překážek, že mi závěrečné finále přišlo vůči němu hodně nefér, ale jinak by se zase autoři nedostali ke své kýžené katarzi.

nadren4

Marion Cotillard (Počátek, Temný rytíř povstal, Půlnoc v Paříži, Nákaza) se nikterak netajila, že svou postavu úplně nechápala a hodně dlouho si k ní hledala cestu. V této roli potvrzuje své postavení jedné z nejlepších hereček současnosti, která se rozhodně nevyhýbá hereckým výzvám a hraje jak v umělecky laděnějších snímcích, tak v dobrém hollywoodském mainstreamu.

 

Jacques Audiard tímto snímkem potvrdil svůj předchozí úspěch Prorok a skutečnost, že i jeho další film zaujal odborné kritiky svědčí, že je to filmař, který je na vrcholu svých tvůrčích sil. Nečekejte však žádného mladíčka, Audiardovi je 63 let a napsal třeba scénář k jedné z vůbec nejlepších Belmondovek Profesionál z roku 1981.

 

Pěna dní je melodrama se sociálními prvky, které je natočeno moderní filmovou řečí, nešetří ani své postavy, stejně jako diváky a pokud se odhodláte ke zhlédnutí tohoto snímku je dost pravděpodobné, že si jej udržíte v paměti velmi dlouho, tak neříkejte, že jsme vás nevarovali. RealFilm snímek Na dřeň doporučuje ke zhlédnutí.


http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist