Saxana – Dívka na koštěti (1972)

saxana_1

Československo, zahraniční názvy: The Girl on the Broom, Das Mädchen auf dem Besenstiel, režie: Václav Vorlíček, scénář: Miloš Macourek, Václav Vorlíček, kamera: Vladimír Novotný, hudba: Angelo Michajlov, střih: Miroslav Hájek, hrají: Petra Černocká, Jan Hrušínský, Jan Kraus, František Filipovský, Vladimír Menšík, Vlastimil Zavřel, Michal Hejný, Jaromír Spal, Josef Bláha

76 minut, barevný, 1.37:1, 35 mm

Film:

Mladá čarodějnice Saxana (Petra Černocká) se učí magii a čárám na prestižní čarodějnické škole, která zřejmě není v Bradavicích, ale nemá k ní úplně daleko, byť je o celé dvě dekády starší. Po pořádné lumpačině zůstane 300 let po škole, což se jí opravdu nechce. Zcizí proto nedotknutelný Lexikon kouzel a přesune se na 44 hodin do života na Zemi. Saxána zahoří pozemským citem – láskou k mladému Honzovi (Jan Hrušínský) a nemá zřejmě vůbec v úmyslu se do říše kouzel a magie vrátit. K tomu, aby mohla zůstat na zemi, potřebuje vypít odvar z babského ucha a jelikož ve škole samozřejmě nedávala pozor, nemá ani ponětí, co by to mělo být za nápoj. Babské ucho ovšem není jejím jediným problémem. V patách má své učitele z čarodějnické školy, bandu zlých výrostků a před sebou vidinu časového limitu, který by jí mohl okamžitě vyslat od svého milovaného Honzy. Tedy jak tohle dopadne?

Saxana – Dívka na koštěti je zřejmě nejpopulárnější zástupce fantasy žánru pro dětské a dospívající diváky v dějinách české kinematografie. Musíme vzít v potaz, že snímek vznikl řadu let před zprofanováním žánru v první dekádě 21. století, tedy hitové série Harry Potter a Stmívání.

saxana_4

Snímek Dívka na koštěti vznikl podle předlohy Hermíny Frankové, tedy zaměstnankyně lékárny, která u své kariéry zůstala i po uvedení filmu. Zřejmě i to je důvod, proč se hlavní zápletka filmu točí kolem uvaření léčivého čaje ze šalvěje.

Film vznikl díky kreativnímu duu Miloš Macourek a Václav Vorlíček. Tihle dva pánové se potkali ve vlaku na známý dětský Zlínský filmový festival, kde zjistili, že mají spoustu společných zájmů. Jejich první scenáristická spolupráce byla Kdo chce zabít Jessie, ale těch úspěšných komedií bylo mnohem víc jako Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky nebo Pane, vy jste vdova.

Jejich spolupráce ovšem nebyl úplně bez mráčku. Vorlíček byl v mládí spíš klidné povahy, zatímco Macourek byl cholerik. Při psaní jedné scény měl Vorlíček kreativní nápad, který Macourek komentoval tím, že se pokusil roztrhnout již napsaný padesátistránkový scénář a pak kopl do skříně, až mu tam zůstala zaražená noha. Vorlíček pak měl kuchyňským nožem vyřezat kolem jeho nohy díru a pokusit se ho vysvobodit.

saxana_2

Dokonce i jméno hlavní hrdinky je obestřenou legendou. Oba pánové přemýšleli, jak dívku pojmenovat a psali si různé kombinace písmen. Vorlíček trval na tom, aby tam zaznělo písmeno x. Po dvou hodinách přesmyček říká Vorlíček Macourkovi:,,Co kdyby to byla Saxana.“ Macourek se prý jen usmála říká:,,Sedí.“

Výsledky práce se každopádně dostavily. Den po odevzdání scénáře byl film schválen do výroby. Údajně se jedná o nejrychlejší kladné rozhodnutí v dějinách barrandovských ateliérů.

Do hlavní role rošťandy studentky Saxany byla vybrána Petra Černocká, která v době natáčení ukončila konzervatoř, zpívala v divadle Semafor a začala vystupovat se svou vlastní skupinou Kardinálové. Jejím filmovým milencem byl o pět let mladší Jan Hrušínský, tedy další člen slavného hereckého rodu, pro kterého to byl první významný film. I přes věkový rozdíl však milenecké duo na plátně velmi slušně zafungovalo. Mezi padouchy a filmovými výrostky zaujal tehdy sedmnáctiletý Jan Kraus, který byl ovšem již ostříleným mazákem, protože již od šesti let daboval a objevil se třeba i v klasickém horroru Spalovač mrtvol. Každopádně již v tomto věku ve své roli projevil dostatečný esprit a musím uznat, že jeho padouch je skutečně obdivuhodný. Diváky také velmi pobavila Helena Růžičková ve veselé epizodní roli na psychiatrické klinice, která patří ke komickým vrcholům snímku.

saxana_3

Diváky snímek zaujal také bláznivými triky, za které byl zodpovědný zejména architekt Oldřich Bosák, který za snímek obdržel i filmové ocenění ve Španělsku. Scéna s mluvící hlavou Honzy Bláhy na nočním stolku vznikla díky složitému optickému triku sestavy zrcadel, který byl jistojistě odpozorovaný z nějakého kouzelnického představení. Herec Jan Hrušínský se nasoukal do nočního stolku, kde pod kovovou konstrukcí strávil jedno natáčecí odpoledne. Herec byl obestavěn systémem zrcadel a různými světelnými lampami, se kterými se posouvalo, aby byl v kameře již výsledný filmový trik.

Výpravnosti filmu pomáhají také skvělé kostýmy Theodora Pištěka, jehož autorský rukopis je skutečně nepřehlédnutelný. Sběratelsky žádaný je také soundtrack filmu, za který je zodpovědný Angelo Michajlov, který pracoval třeba na aranžích pro populární trio Golden Kids nebo i pro Martu Kubišovou na sólové dráze. Orchestrální soundtrack, který napodobuje elektronické zvuky se stal světovou raritou.

Film Dívka na koštěti se hrál v řadě zemí světa, včetně Kanady, Polska, Španělska nebo Německa. Filmu vzniklo o čtyřicet let později pokračování, které se ovšem originálu již vyrovnat nepodařilo.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist