Mzda strachu (1953)

La salaire de la peur, Francie/Itálie 1953, režie: Henri-Georges Clouzot, scénář: Henri-Georges Clouzota, Jérôme Géronimi podle románu Georgese Arnauda, kamera: Armand Thirard, hudba: Georges Auric, střih: Madeleine Gug, Ettiennette Muse, Henri Rust, hrají: Yves Montand, Charles Vanel, Peter van Eyck, Folco Lulli, Véra Clouzot, Antonio Centa, Darling Legitimus, Luis De Lima, Jo Dest, Dario Moreno

142 minut, 156 minut (Francie), 148 minut (director´s cut), 1.37:1, 35 mm, černobílý (existuje i kolorovaná verze)

Zlatý medvěd v Berlíně za nejlepší film, MFF v Cannes – Velká cena festivalu (Henri-Georges Clouzot), zvláštní uznání za herectví (Charles Vanel)

V Bohem zapomenutém Las Piedras ve Venezuele žije pěkná parta zoufalců a ztroskotanců. Jejich naděje jsou dávno zmařeny a všechny životní prohry mají už dávno za sebou. Jsou to lidé, od kterých se každý raději drží dál. 500 kilometrů od této opuštěné díry dojde k havárii ropného vrtu, který se vznítí a jediná šance, jak ho uhasit je odpálit u něj silnou nálož nitroglycerinu. Ropná společnost nabízí 2000 dolarů každému, kdo dopraví k vrtu náklaďák s třaskavým nákladem. K této šílené misi se po výběru samotné společnosti připojí i nesourodá čtveřice mužů – mladý Mario (Yves Montand), který by za peníze mohl vypadnout z této zavšivené díry, Jo s nervy z ocele (Charles Vanel), Luigi (Folco Lulli) a Bimba (Peter van Eyck). Jejich protivníky bude krkolomná cesta, vlastní mysl a neustálý strašák s kosou, který neustále mává kolem.

Bez debat jeden z nejlepších filmů všech dob je pesimistickým vyprávěním, které obsahuje zřejmě nenapínavější scény v dějinách kinematografie. Režisér Henri-Georges Clouzot byl výjimečný talent, jehož život i kariéru poznamenalo mnoho životních ran. Díky neustálým zdravotním problémům, z kterých byla nejhorší tuberkulóza, jež pro něj znamenala téměř pětiletý pobyt v sanatoriích však přečetl ohromné množství literatury a zdokonalil se v psaní scénářů. Jeho scénáře k Mzdě strachu nebo geniálnímu filmu Les Diaboliques, kterým zasadil zásadní ránu egu Alfreda Hitchcocka patří mezi nejlépe zpracované texty thrillerového žánru.

Mzda strachu má v expozici příběhu řadu společných znaků se slavným filmem Johna Hustona Poklad na Sierra Madre, ale přesto se vydává odlišným směrem. Clouzot byl v době natáčení respektovaným filmařem s velmi nepříjemným stigmatem minulosti. Měl za sebou pohnuté životní osudy i ve filmové profesi, byl obviněn z kolaborace s nacisty a vážně mu hrozilo vězení. Clouzot ještě před válkou pracoval v Berlíně a díky známostem s Židy byl propuštěn. Za války, po vyléčené tuberkulóze, bez peněz a s velmi špatnou reputací potížisty, pesimisty a cynika, kterou o něm šířili herci a zpěváci přijal kvůli existenčním potížím práci v německé společnosti působící ve Francii, pro kterou psal v zaměstnaneckém poměru úspěšné komedie. Před koncem války byl z firmy propuštěn, ale veřejný ani oficiální soud se mu nevyhnul. Ve Francii byl odsouzen k zákazu výkonu filmařské činnosti na doživotí. Na očištění jeho jména vystoupili takové významné osobnosti francouzského kulturního života jako Jean Cocteau, René Clair, Jean Paul Sartre nebo Marcel Carné a trest mu byl zmírněn na 2 roky. Po uplynutí této doby a jednoznačného prokázání neviny se mu nedostalo žádné omluvy. Během těchto let ho zaměstnal jeden z jeho podporovatelů Jean Paul Sartre.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist