V paprscích slunce (2016)

 vpaprscichslunce_1

Rusko/ČR/Německo, režie a scénář: Vitalij Manský, kamera: Alexandra Ivanova

106 minut, barevný

Film:

Severokorejská dívka Zin-mi se připravuje na oslavy výročí nejvyššího vůdce Kim Čong-ila. Slavný ruský dokumentarista Vitalij Manský dostává povolení sledovat celou její rodinu. Ovšem je mu umožněno filmovat pouze podle pečlivě připraveného scénáře, aby nic nenarušovalo obrázek života spokojeného lidu. Přesto je snímek úplným opakem propagandy. Dokumentaristé totiž nechali běžet kameru i ve chvílích, kdy jsou scény předem aranžovány severokorejskými „režiséry“. Nebo ji namířili na usvědčující detaily, které mistrům manipulace unikly. Záběry, které neměly nikdy vzniknout, umně vložili do příběhu o zdánlivě šťastném životě v novodobé potěmkinovské vesnici. Film V paprscích slunce portrétuje Severní Koreu asi jediným možným způsobem – jako nezáměrnou situační tragikomedii.

 

“Chtěl jsem natočit film o pravé Koreji, ale neexistuje tam reálný život tak, jak ho známe. Vyskytuje se tam pouze vize mýtu o skutečném životě. Takže jsme udělali film o falešné realitě,” sdělil Manský pro britský Guardian po ročním natáčení v Severní Koreji. Pro každý dokument je klíčový jeho tvůrce. Vitalij Manský se narodil ve Lvově a film studoval v Moskvě na VGIK. Natočil přes třicet dokumentárních filmů (např. Yevreyskoe Schaste, Anatomy t.A.T.u., Gagarin’s Pioneers, The Blind Family, Virginity, Patria o Muerte, Pipeline ad.) a jako producent se podílel na mnoha dalších. Jeho filmy byly uvedeny na více než 400 mezinárodních festivalech, získal přes 50 ocenění. Začátkem letošního roku měl v tuzemských kinech Manského dokument Roura, který získal mimo jiné i Cenu za nejlepší dokument nad 30 minut na MFF Karlovy Vary 2013. Jak RealFilmu sdělil na tiskové projekci jeden z producentů filmu Filip Remunda, Manský se po návratu do Ruska rozhodl emigrovat do Lotyšska, protože ho situace v Rusku vyděsila svou narůstající podobností se Severní Koreou.

vpaprscichslunce2

Český podíl na dokumentu je v podstatě ten, že Manskému došly prostředky na postprodukci, takže do projektu vstoupila i česká strana. V titulkách je uvedená ještě německá společnost Saxonia, což je berlínská společnost, se kterou jsem natáčel jeden televizní pořad pro německou veřejnoprávní televizi, takže je osobně znám. Diváka ale tyto profesionální věci zajímat nebudou, takže jaký je film?

 

Zdráhám se to napsat, ale ten film je strašný. Nechápejte mě ale špatně, ten film je profesionálně odvedený, ale něco tak Rusky polopatického už v kinech hodně dlouho nebylo. Naše redakční kolegyně Sylva při popátém opakovaném stejném záběru útrpně protáčela očima. Zkrátka film sleduje propagandistický hnus, který se ale praktikuje v každé soukromé a v naší české kotlině i veřejnoprávní televizi. Lidé, kteří v dokumentu na oslavu KLDR vystupují nejsou těmi, za koho se vydávají, škola, kde se vyučuje vůbec není škola a nemocnice, ve které se točí vůbec není nemocnicí! Skutečně! Ruský režisér veškeré nesrovnalosti komentuje dovysvětlujícími titulky a slyšet je v podstatě jen jednou, a to když rozpláče nebohou holčičku k usedavému pláči, když jí položí otázku, na kterou dostane odpověď, že holčičku děsí zodpovědnost z toho, že neudělá milovaného vůdce šťastným

Vzpomněl jsem si na jednoho alkoholika z našeho města, nejznámějšího bonzáka široko daleko a zastupitele Občanského fóra , jak vyprávěl do Československého rozhlasu, že když byl malý kluk a umřel tatíček Stalin tak plakal, protože se bál, že nás sežerou vlci. Propaganda je hnus, který se na nás valí na každém kroku a lidi bohužel absolutně zapomněli rozpoznávat, co je fikce a co je realita. Ohromné množství novinářských kachen, které jsou v mediálním prostoru, kam je třeba započítávat i facebook je naprosto děsný.

vpaprscichslunce3

V čem osobně cítím problém filmu V paprscích slunce je, že je jednostranný. My se nikdy nedozvíme, co vlastně Vitalij Manský natočil, protože neuvidíme jediné vyjádření těch organizátorů záběrů, kteří byli nedobrovolně natáčeni mimo standardní natáčení. Na druhou stranu Severní Korea je diktatura a pochybuju, že by jakýkoli totalitní režim vydával jiné prohlášení, než že je vše v pořádku a všichni jsou spokojeni.

 

V paprscích slunce je zajímavý film, distributor se hu pokusí udržet dlouhodobě v povědomí, a to nejen v kinech ale i na různých přehlídkách. Už ho ostatně mohli vidět diváci v Jihlavě nebo na festivalu Jeden svět. Je to osvěta jak má být, ale nemohu se zbavit pocitu, že by mu slušelo, kdyby byl tak o 20 minut kratší, ale to je věc názoru. Na druhou stranu vydržte až do konce, protože film skutečně na konci pořádně vygraduje. Spíš ta cesta k němu je taková Rusky rozvláčná. Pokud ho někde uvidíte hrát, schválně se na něj ze zvědavosti mrkněte, podívaná je to příjemná, asi jako rána palicí po hlavě, ale jako serióznější protipól k americkému Interview je to určitě zajímavý počin.

Přidat komentář

TOPlist