V kinech se právě hraje dokument Nebe a led o cestách francouzského polárníka a vědce Clauda Loriuse na Antarktidu, které vedly až k objevení a popsání jevu, dnes dobře známého jako „globální oteplování“.
La glace et le ciel, Francie, režie: Luc Jacquet,
89 minut, barevný a černobílý
Film:
Oscarový dokumentarista Luc Jacquet (Putování tučňáků) ukazuje na životní dráze odvážného vědce a jeho přelomového objevu, jaký dopad může mít chování člověka na budoucnost naší planety. Claude Lorius není žádný bláznivec, který by stál na některé ze stran barikád, které zpodobňují zelení vyznavači a naopak modří odmítači, zjednodušeně řečeno. Lorius totiž v polárním ledu mnohaletým měřením odhalil dost zásadní souvislosti mezi lidskou činností a změnami zemského klimatu, který se právě na pólech projevuje mimořádně přesně a přesvědčivě. Ledové sondy třeba na den přesně odhalily všechny zásadní události dvacátého století počínaje výbuchem atomových bom v Hirošimě a Nagasaki, výbuch Černobylu.
Významný britský deník The Guardian popsal film jako „působivé svědectví, které je hozenou rukavicí všem popíračům klimatických změn“. Dokument, jako výraz úcty k hlavnímu protagonistovi a jeho životnímu jubileu, netypicky zakončoval loňský ročník filmového festivalu v Cannes a v českých kinech ho na programu naleznete od 5. května.
Film je natočený jako celovečerní filmové vyprávění o životě Clauda Loriuse, ale je zajímavý v tom, že chronologicky zachycuje všechny fáze jeho života. Před námi se neodvíjí tedy dokument mluvících hlav nebo odhalování svatého grálu, jako v případě dokonalých filmů Senna a Amy, kde obraz sestavuje okolí legendárních osob, ale životní dráhu mladíka, který nám zestárne před očima jak ve filmu Heleny Třeštíkové, kromě toho, že na rozdíl od malého komorního dramatu jednotlivce, tento člověk skutečně zahýbal s dějinami. Hodně zajímavá pasáž je z období studené války, kdy výzkum na Antarktidě probíhal za hodně zajímavých okolností, kdy mezi sebou spolupracovali vědci z USA, SSSR a Číny a dokázali, že politika je svinstvo, která do vědy nepatří. I v tom je síla tohoto filmu, který tak nemusí být primárně jen ekologickým poselstvím, ačkoli poslední záběr zanechal v sále velmi hlubokou a jasně řečenou otázku, která v divákovi pořádně zarezonuje.
