Modrý anděl (1930)

modry_andel_1

Der blaue Engel, Německo, režie: Joseph von Sternberg, scénář: Carl Zuckmayer, Karl Gustav Vollmoeller, Robert Liebmann podle románu Heinricha Manna Profesor Neřád, hrají: Emil Jannings, Marlene Dietrich, Kurt Gerron, Hans Albers, Eduard von Winterstein

108 minut, 1.20:1, 35 mm, černobílý

Film:

Immanuel Raat (Emil Jannings) je profesorem v německém městečku. Díky svému povolání sice má respekt, ale lidé ho nemají příliš v oblibě pro jeho pedanství, také je svými žáky nazýván nepříliš hezky Neřád. Jednou objeví při vyučování u svého žáka fotografii se zpěvačkou Lolou Lolou (Marlene Dietrich), která hostuje na představeních ve varieté Modrý anděl. Podle Raata jde o nemravnost a vydá se – z čistě pedagogických důvodů – do varieté, aby se tam porozhlédl. Lola Lola se zrovna převléká, když s ní chce profesor mluvit.

Raat ke svému údivu nemůže z její lascivní, ale obyčejné krásy spustit oči. Kousek z jejího spodního prádla, který zmatený profesor najde doma v kapse svého kabátu, je pro něj důvodem, aby Lolu znovu navštívil. Sleduje jedno z jejích vystoupení, stráví u ní noc a tak propadne jejímu pochybnému šarmu, že se vzdá svého zaměstnání učitele, aby se s Lolou mohl oženit. Spirála špatných rozhodnutí může začít.

modry_andel_2

První německý zvukový film vznikal v Berlíně a vedle již hvězdného barda Janningse se v roli fešné Loly objevila tehdy devětadvacetiletá zkušená divadelní harcovnice Marlene Dietrich (Norimberský proces, Dotek zla), kterou Sternberg objevil pro filmové plátno. Sternberg byl bezesporu pedant, ale jako režisér dokázal uznat lepší nápady ze svého okolí a dovedl dokonale předvídat. Když si vybral Dietrich do svého filmu, byl už na výplatní pásce Hollywoodu, který financoval i anglickou verzi snímku, natáčenou současně. Dabing samozřejmě v té době neexistoval a v Hollywoodu v té době začala zářit švédská diva Greta Garbo. V momentě, kdy se objevily první denní práce a producenti uviděli fešnou Lolu, bylo nad slunce jasné, že „star is born“.

 

Musíme se trochu vžít do doby natáčení filmu. Berlín byl skutečný Babylon, jak o něm dnes natáčí Tom Tykwer. Zábavní podniky praskaly ve švech, nebyla nouze o všelijaké úchylné hrátky, mohli jste často potkávat transvestity a všelijaké bizarní figury. Právě mezi nimi se Marlene Dietrich cítila vždy jako doma a když její manžel zatlačil na režiséra, že si Marlene vybere pro svou roli i kostýmy a prozíravý Sternberg souhlasil, film se probral k životu. Marlene Dietrich si přinesla od berlínských homosexuálů velké bílé spoďáry, které uvidíte i ve filmu a odkoukala od nich i lascivní gesta, která by jí ve skutečnosti značně pohoršovala. Díky tomu její Lola není laciná děvka jako v románové předloze, ale výrazně zajímavější a prokreslenější postava.

dmodry_andel_3

Sternberg byl génius ve svícení. Povedlo se mu skvěle zachytit prostředí maloměsta a hlavně dnes oceníme atmosféru dnes již neexistujícího předválečného Německa. Fantastické jsou ovšem pěvecká vystoupení Marlene Dietrich. O jejím nepochybném talentu svědčí skutečnost, že po skončení filmové kariéry byla nejlépe vydělávající zpěvačkou v Las Vegas, kde zpívala několik sezón písně právě z tohoto filmu.

 

Modrý anděl je jako povinná četba v literatuře, povinné pokoukání pro filmového fanouška. Možná budete překvapeni, že i po bezmála 90 letech sledujete stále film, který je silný ve své výpovědi, pobaví i šokuje. Je to zkrátka velký film.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist