Vosí hnízdo: Státní fond kinematografie vs. NKÚ

Tento týden je žhavou kauzou zpráva NKÚ o neprůhlednosti rozdělování dotací, která je sice možná převratná, na druhou stranu pouze potvrzuje bezradnost s jakou se v tomto fondu od jeho vzniku nakládá.

vosi_hnizdo

Podle NKÚ rozděloval Státní fond kinematografie (SFK) v letech 2013 až 2015 filmařům podporu neprůhledně a bez dostatečné kontroly. Kontroloři mimo jiné zjistili, že fond vytvořil dlouhodobou koncepci podpory kinematografie až dva roky po svém vzniku a navíc z ní není jasné, jaké má cíle. Podle fondu se výtky ze strany NKÚ týkají pochybení administrativního charakteru, a mnoho chyb už odstranila novela zákona. To ale není tak docela pravda.

Státní kontroloři ve zprávě kritizují způsob, jakým členové Rady SFK rozhodovali o jednotlivých projektech. „Hodnocení se u čtyř z dvanácti kontrolovaných výzev výrazně lišila,“ konstatoval NKÚ, podle něhož nemuseli hodnotitelé bodování nijak zdůvodňovat. SFK teprve zpracovává manuály pro hodnocení a až v průběhu roku 2015 začal zveřejňovat komentáře k hodnocením, tedy dva roky po svém vzniku začal řešit, podle jakého klíče má peníze rozdělovat a jak komunikovat s žadateli a veřejností. Stalo se tak na základě kauzy ohledně rozdělení prostředků, díky kterému získal vysokou dotaci snímek Lída Baarová. V ten moment se totiž ozvala celá řada aktivních producentů, že rozhodnutí neproběhlo na základě férového hlasování. Na to konto bylo v další výzvě vyhověno většině producentů, kteří se mediálně ozvali.

Podle kontrolorů z NKÚ měli uchazeči o příspěvek na podporu kinematografie nerovné podmínky. Rada SFK prodloužila čtyřem žadatelům lhůty na dokončení projektu, ačkoli žádost podali pozdě. Kontrola navíc odhalila, že fond vyplatil dvěma příjemcům celkem 800 tisíc korun bez předložení potřebných dokladů.

Podle zprávy NKÚ v letech 2013 až 2015 rozdělil SFK na podporu kinematografie téměř půl miliardy korun. Z těchto prostředků podpořil 320 miliony korun 169 žádostí o dotaci v oblasti výroby českých kinematografických děl.

Problém s netransparentností rozhodování byl podle SFK odstraněn letošní novelou zákona. Veškerá rozhodnutí rady tak jsou nyní veřejná. Pokud jde o prodlužování lhůt, bylo by podle fondu neúčelné žádat vracení dotace například kvůli tomu, že se natáčení protáhlo kvůli malému počtu slunečných dní. Vyplácení podpory bez požadovaných dokumentů má zabránit dokončovaná online databáze pro podávání žádostí.

Kontroloři měli výhrady ke způsobu poskytování filmových pobídek. Mezi lety 2013 až 2015 poskytl SFK pobídky za více než 923 milionů korun celkem 76 žadatelům.

Prostředky na filmové pobídky nemají za jeden rok přesáhnout 800 milionů korun. V roce 2015 ale vydal SFK osvědčení 84 žadatelům a přislíbil jim téměř 1,4 miliardy korun, uvedl NKÚ. V osmi případech podle něj fond dokonce neodmítl žádosti, které byly na vyšší částku, než stanovuje zákon. Je docela zajímavé, že kontroloři odhalili opětovné poskytnutí podpory devíti uchazečům, které předtím sám SFK nahlásil finančnímu úřadu kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně!

Vyloučit žádost nahlášenou finančnímu úřadu ale není podle fondu možné, pokud dotyčný subjekt mezi tím problém vyřešil. SFK také odmítl výtku o překročení ročního limitu na dotace. Celková výše zarezervovaných peněz tuto hranici přesahuje proto, že ne všechny plánované snímky filmaři nakonec natočí, což je samozřejmě objektivní fakt, zvláště když se v současnosti u většiny projektů dofinancovává rozpočet kolem tří, někdy i více let, což je mimochodem delší doba než existence samotného fondu.

Státní fond kinematografie totiž vznikl až na počátku roku 2013! Ze zákona mimo jiné spravuje audiovizuální poplatky, poskytuje podporu kinematografie a filmové pobídky. Rozpočet SFK tvoří ze 70 procent peníze státního rozpočtu, další finance získává například z poplatků za reklamu, povinného příplatku 1% ze vstupného v kinech nebo za užití děl, k nimž spravuje práva.

Přidat komentář

TOPlist