Šanghajský expres (1932)

shanghai-express-0

USA, Shanghai Express, režie: Josef von Sternberg, scénář: Jules Furthman podle námětu Harryho Herveye, kamera: Lee Garme, hudba: W. Franke Harling, hrají: Marlene Dietrich, Clive Brook, Anna May Wong, Warner Oland, Eugene Pallette, Lawrence Grant

79 minut, 1.37:1, 35 mm, černobílý

Oskar za nejlepší kameru, nominace na Oskara – nejlepší film, režie

Film:

Z Pekingu právě vyjíždí Šanghajský expres a mezi cestujícími je zajímavý pelmel. V jednotlivých kupé jede velmi podezřelý míšenec bělocha a Číňana Henry Chang (Warner Oland), britský voják Doc (Clive Brook), záhadná čínská krasavice Hui Fei (Anna May Wong) a pak také Šanghajská Lily (Marlene Dietrich), shodou okolností bývalá láska britského důstojníka.

Vlak vyjíždí na svou pouť Čínou, která je zmítaná občanskou válkou a občasnými bojůvkami. A nevyhne se jí ani Šanghajský expres. Vlak je přepaden, cestující podrobeni výslechům, někteří i mučení a nejhůře to odnese i britský důstojník, kterého by bandité rádi vyměnili za svého.

shanghai-express-01

Josef von Sternberg (Modrý anděl) si svou německou krásku Marlene Dietrich (Norimberský proces, Dotek zla, Svědek obžaloby, Modrý anděl) přivezl po Modrém andělu z Berlína do Hollywoodu a se svou obsesí ke své hvězdě to dotáhl ad absurdum. O tom, že posedlost nemusí být jen spalující a zhoubná ovšem svědčí tento vybroušený filmový klenot, který je triumfem promyšleného filmového díla a ve svém výtvarném pojetí zcela jistě mistrovským dílem.

Sternberg i Dietrich byli oba pod smlouvou s Paramountem. Marlene Dietrich ji podepsala v roce 1930. Paramount v té době už velmi dobře znal Modrého anděla, ale film chtěl uvést až po řádné PR masáži pro svou vycházející hvězdu. A Šanghajský expres byla ideální volba. Marlene Dietrich také prozradila Paramountu nečekané tajemství, že je ve skutečnosti vdaná a hlavně má dítě. PR oddělení Paramountu bylo nadšené. Nechalo udělat fotky Marlene Dietrich a jejího dítěte jako Madonu s dítětem, které pak prodávala v ohromných nákladech jako pohledy. Marlene se stala miláčkem Ameriky a šéf Paramountu pronesl tato slova:,,Skvělé. Teď nemáme jenom femme fatale, ale symbol. To jsme zvědaví jak si Greta Garbo přes noc pořídí dítě. HaHa!“

Shanghai Express

Sternberg k filmu přistupoval naprosto zodpovědně. Veškeré záběry i svícení vymýšlel on, nicméně Oskara za kameru si samozřejmě odnesl Lee Garmes. To ovšem neznamená, že by se to v branži nevědělo a všichni filmaři té doby zkoušeli přijít na Sternbergova tajemství v mistrovském svícení.

Kostým Marlene Dietrich je ovšem jak z jiného světa. Kombinace sametu, peří, ke kterému v průběhu děje přibude i liščí kožešina vypadá na plátně naprosto dokonale a exoticky. Krásné dlouhé černobílé kožené rukavice jsou pak speciální prezentací značky Hermes.

shanghai express_4

Film byl kompletně natáčený v ateliéru. Sternbergova Čína je dokonalá představa Evropana o Říši středu. Výborná je sekvence výjezdu vlaku z Pekingu, která dodnes bere dech. Na druhou stranu Sternberg, který v Číně v době natáčení nebyl pak později po navštívení Pekingu pronesl, že realita je hodně jiná. To ovšem nemění nic na faktu, že Šanghajský expres byl v Číně zakázaný.

Myslím, že dnešní zastánci diverzity v Hollywoodu by ovšem Sternberga pochválili, protože Asiaty hrají skuteční Asiaté a obsazení cestujících herci je v pravdě mezinárodní. Dokonce se dodržují i cizí jazyky. V originálním znění tak zazní angličtina, francouzština, kantonská čínština a němčina. Marlene Dietrich pak hovoří anglicky a francouzsky.

shanghai poster

Film se probojoval až do hlavního Oskarového klání, kdy byl nominován za nejlepší film, režii a kameru. Právě nominaci za kameru proměnil. Větší radost měl ovšem Paramount z tržeb. Šanghajský expres byl totiž nejvýdělečnějším filmem v USA a Kanadě roku 1932. Pro milovníky filmové historie je zhlédnutí tohoto filmu určitě nezbytností a snímek patří do výběru knihy 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist