Tváře prvorepublikového českého filmu V

S poslední srpnovou sobotou je tady také poslední díl našeho oblíbeného seriálu o prvorepublikových hercích, dnes o Lídě Baarové a Theodoru Pištěkovi.

lida1

Myslím, že dosud žádné české herečce nebylo nikdy věnováno tolik prostoru jako letos Lídě Baarové. Zasloužil se o to nepříliš zdařilý film Filipa Renče, který ovšem na plné čáře zvítězil u diváků, kdy se mu povedlo vydobýt si gloriolu filmu, který tzv. musíte vidět, abyste byli in.  A pochopitelně také velmi navštěvovaný dokument Zkáza krásou od Heleny Třeštíkové, který ale podle mě mířil mimo terč a nabídl zase jen střípek do mozaiky skutečné Lídy Baarové, protože opomenul řadu známých faktů.

 

Lída Baarová odešla v roce 1930 z gymnázia na Státní konzervatoř, kterou ale musela po své první filmové roli opustit. Do herecké branže však skočila po hlavě, hostovala v divadle u Vlasty Buriana (připomeňte si první díl naší série), ale hrála i na jiných pražských scénách.

 

K filmu se tedy dostala ve stejné době, co na hereckou školu a zelený strom praxe jí opravdu dopřál. Dokonce natolik, že si vlastní jméno Babková změnila na exotičtější Baarová. Ostatně její první herecké příležitosti byly z kategorie pokleslých snímků a komerčních komedií, za všechny stačí názvy jako Růžové kombiné, Šenkýřka, U divoké krásy, pak se objevila v komedii lelíček ve službách Sherlocka Holmese, kde ale poněkud zapadla.

lida_baarova_2

Spřátelila se tedy s vyhledávačem ženských hvězd Hugo Haasem, který jí obsadil hned do pětice úspěšných filmů jako třeba Madla z cihelny, Zapadlí vlastenci, její lékař nebo Švadlenka.

 

Baarová byla hodně ambiciózní, ostatně jednou z jejích kamarádek byla Adina Mandlová a směřovala svou kariéru na Německo. Povedlo se jí vyhrát casting do německého filmu Barkarola pro slavnou berlínskou společnost UFA a díky atraktivnímu zjevu se dostala do světa německého filmu, kde vytvořila v letech 1935 – 1939 hned několik filmových rolí.

 

Jenže paralelně hvězdovala i v českých filmech, jako třeba u Otakara Vávry v Panenství u Martina Friče ve snímku Lidé na kře a ještě jednou u Vávry v Dívce v modrém, za kterou dostala Národní cenu za komerční úspěšnost.

 

Jenže to už se rozjela kola osudu, protože si začala s ženatým Josefem Goebbelsem, odporným člověkem a nacistou a jejich vztah se dokonce řešil na politické úrovni, kdy se podle pamětí Alberta Speera, jež byl Hitlerovým důvěrníkem řešilo, aby Goebbels svůj vztah s Baarovou ukončil a vrátil se k manželce. To samozřejmě obnášelo i uklizení Baarové ze světel ramp a následný trest pro Baarovou byl mimořádně přísný. Z Německa a tuzemska se tak přesunula do Itálie, kde natočila několik filmů a konec války pro ní znamenal velmi drsné prozření.

 

Čekala jí internace do vězení, a to hned několika, ale i na psychiatrii. Její poválečné osudy ponechme ladem, zajímavější je spíš, že se jí povedlo odehrát ještě několik filmů v Itálii, z nichž zdaleka nejvýznamnější je snímek Darmošlapové Federica Felliniho, který ale ona sama příliš v lásce neměla.

 

Objevila se ještě v několika španělských filmech. Zajímavá byla její kladná odpověď Josefu Škvoreckému pro její paměti, které se ovšem zcela vymkly kontrole, kdy pod vlivem alkoholu zavzpomínala na věci, které si měla nechat pro sebe a pak je dementovala vlastní knihou pamětí.

Všichni dobří čeští filmaři 3. díl – Za zvuků úspěchu

Z absolutně jiného soudku byl Theodor Pištěk. Ten se narodil do rodiny herce a divadelního ředitele Jana Pištěka a herečky Marie Kouskové – Slánské – Pištěkové. Již od dětství hrál s bratrem na rodinné scéně vinohradské Arény a později se objevil hned na několika scénách, a to jak u Vlasty Buriana, tak ve Vinohradském divadle, ale také třeba Divadle S. K. Neumanna v Libni, kde byl dokonce i nějakou dobu ředitelem.
V roce 1930 se oženil s populární herečkou Máňou Ženíškovou a ačkoli se to příliš neví, u filmu začínal jako scenárista a později i jako režisér. Brzy se uplatnil i jako herec a není bez zajmavosti, že se věnoval i cateringu, když vedl kantinu ve velmi vytížených ateliérech na Kavalírce. Zásadní věc v jeho životě se odehrála, když se rozhodl sám financovat film Takový je život, který pak po komerčním debaklu splácel v podstatě až do konce svého života. Protože se musel otáčel hrál ve velkém množství filmů a bral v podstatě všechno, na druhou stranu byl to právě on, kdo v celé spoustě průměrných filmů vytvořil nezapomenutelné a zábavné postavy.

 

A protože jste články o tvářích prvorepublikového filmu hojně sdíleli na facebooku a máme řadu pozitivních reakcí, budeme určitě v podobně tématických seriálech pokračovat a jistě nebude od věci zavzpomínat i na jiné, než české herce.

Přidat komentář

TOPlist