Americká idyla (2016)

A

American Pastoral. režie: Ewan McGregor, scénář: John Romano podle románu Philipa Rotha, kamera: Martin Ruhe, hudba: Alexandre Desplat, hrají: Ewan McGregor, Dakota Fanning, Jennifer Connelly, David Strathairn, Uzo Aduba, Valorie Curry, Rupert Evans

 

108 minut, 2.35:1, barevný

 

Nominace na nejlepší film v San Sebastian

 

Švéd (Ewan McGregor) býval na univerzitě úspěšným sportovcem, vzal si za ženu královnu krásy (Jennifer Connely) a ta mu porodila půvabnou, i když koktající, dceru Merry (Dakota Fanning). Stává se z něj úspěšný podnikatel, který se veze na vlně americké poválečné prosperity. Společně žijí správný život, ale jejich „americká idyla“ netrvá dlouho.

Pomalu končí 60. léta a Merry se k překvapení rodičů stává zarputilou politickou aktivistkou, bojující proti vietnamské válce. Poté, co se zapojí do příprav a realizace bombového atentátu, uprchne z domova. Švédova představa trvalého rodinného štěstí a dokonalého světa je v troskách. V jediném okamžiku je vytržen ze svého krásného snu.

A

Švéd věnuje všechnu svou energii nalezení své dcery a záchraně rodiny. To, co ale při pátrání po Merry objeví, jím zásadně otřese a donutí ho ke konfrontaci se společenským chaosem, který kolem něj postupně narůstá. Urputně se snaží přijít na to, co se stalo s jeho milovanou holčičkou. Kdy a proč se z ní stal člověk, který je schopen zabíjet.

Americká idyla je natočena podle stejnojmenného románu Phillipa Rotha, za který získal Pulitzerovu cenu. Přiznám se, že Roth je můj oblíbený autor a přestože jsem nečetl všechny jeho knihy, od té doby, co jsme ho pro sebe objevil, jsem jich přečetl asi pět. Roth navíc není autor, kterému by se vyhýbaly filmové adaptace. Podle jeho knih vznikly filmy jako Umírající zvířeBenem Kingsleym a Penelope Cruz nebo Lidská skvrnaAnthony Hopkinsem a Nicole Kidman. Oba filmy jsou zdařilé, nic nevydělaly a po herecké stránce jsou naprosto mimořádné.

A

Americkou idylu si jako svůj režijní debut vybral Ewan McGregor (Hvězdné války, Začátky), který si ve filmu spolu s Jennifer Connelly a Dakotou Fanning také zahrál hlavní roli. McGregor o tématu snímku prohlásil: „Posledních patnáct let jsem snil o tom, že budu režírovat celovečerní film, nikdy jsem ale nenarazil na ten pravý příběh. V Americké idyle jsem našel vše, co jsem hledal. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem ten film mohl natočit a je přesně takový, jaký jsem ho chtěl mít.”

 

To je sice možné, ale u nás v Realfilmu jsme se v redakci s kolegyní Sylvou názorově poněkud rozešly. Sylva odmítla motivaci hlavní postavy Švéda, která ji přišla nesmyslně knižní a odmítla v podstatě celou druhou polovinu snímku, kdy Švéd propadá naprosté beznaději a pátrá po dceři, která ho nenávidí i potom, co ví, že spáchala věci, ze kterých je podezřívána. Jako jedinou postavu s racionálním chováním pak vybrala postavu bývalé královny krásy v podání Jennifer Connely, která nad dcerou zlomí hůl a vymaže jí z velkou bolestí ze svého života. Každopádně tím pádem je její hodnocení dějové linky, i přes přiznání kvalit literární předlohy spíše v rovině průměrných známek.

A

Přiznám se, že ani pro mě není tento příběh tím pravým ořechovým, ale zase oceňuji s jakou zodpovědností se Ewan McGregor do režie tohoto filmu pustil. Je vidět, že nakoukal pár skutečně kvalitních snímků, scény z hledání ztracené dcery jsou velmi okatě inspirovány legendárním Ben Hurem, který ostatně získal 11 Oskarů.

 

To ovšem Americkou idylu čekat nebude. Americká idyla je spíše zajímavost, než majstrštyk a na debut je to počin vlastně docela zdařilý. Osobně si však myslím, že z náročného příběhu s množstvím časových rovin by měl problémy sestavit dobrý film i režisér mnohem zkušenější. McGregor jako herec je ovšem neselhávající a tradičně výborná je i Jennifer Connely. Potěší i návrat Dakoty Fanning, která má sice daleko do roztomilé holčičky, ale je patrné, že i v dospělosti může filmařům co nabídnout.

 A

   Americká idyla je jímavý snímek zachycující období amerických dějin, které podle mého soudu čeští diváci nejsou úplně sto docenit, ale na druhou stranu jako příběh dysfunkční rodiny je to velmi zajímavý snímek, který se může bez ztráty kytičky postavit vedle Redfordova režisérského počinu Obyčejní lidé, a to myslím není až tak špatná vizitka. Pokud jste přiznivci Rothových knih, neměli byste být zklamáni a pokud hledáte v kině únik od starostí všedního dne, vyhněte se tomuto filmu velkým obloukem.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist