Nejzajímavější záhady v českém filmu

Nejzajímavější záhady v českém filmu

 

Přestože česká kinematografie oplývá zejména komediálními snímku i u nás nalezneme řadu mystery příspěvků.

V pražských ateliérech se často natáčely filmy v české i německé verzi. Někdy se však stalo, že české verze byly jen slabým odvarem německé. Stejně tak se u nás natáčely i verze francouzské. Vídeňský režisér Friedrich Fehér v roce 1932 natočil kriminální drama Štvaní lidé, které bychom mohli klidně srovnávat tematicky s tvorbou Alfreda Hitchcocka. Napínavý snímek o nevinném muži obviněném z vraždy se natáčel i v marseilleských exteriérech němou kamerou. Interiéry natočil režisér v Berlíně a scény s českými herci se pořizovali v tehdejším slavném vinohradském filmovém ateliéru, který bohužel vzal za své při požáru, protože byl prakticky celý ze dřeva. Režisérem filmu byl Jan Sviták.

Takovýmto mezinárodním projektem se stal i snímek Záhada modrého pokoje (1933), který byl natočen v Berlíně režisérem Erichem Engelsem. Film čerpal z tvorby slavného autora mystery románů Edgara Wallace. Jenže po jeho zhlédnutí distribuční firma rozhodla, že film neuvede do našich kin a pověřila Karla Hašlera, aby tento námět scenáristicky upravil pro samostatnou českou verzi. Režií byl tehdy pověřen debutující Miroslav Cikán a Hašler byl najat na supervizi nad režií dialogů.

Snímek se stal ve své době komerčním hitem. Diváci i kritici ocenili napínavý děj i působivou atmosféru. O kameru se postaral tehdy náš špičkový tvůrce Jan Stalich, jehož stínohra se může směle rovnat s absolutní špičkou tehdejší světové produkce. Kladem se ukázaly i herecké výkony. V hlavních rolích se objeví Karel Hašler, František Smolík, Bedřich Vrbský nebo Jiřina Šejbalová. V roli záhadného námořního důstojníka se objeví dokonce tehdy populární režisér Jan Sviták.

Nejzajímavější záhady v českém filmu

Půvabnou mystery komedií je snímek Zdeňka Podskalského Kam čert nemůže (1959) s vynikajícími Miroslavem Horníčkem a Janou Hlaváčovou. Děj filmu si připomeňme oficiálním textem distributora, kterým byla celkem nepřekvapivě Ústřední půjčovna filmů. František žije pouze vědou, na všechno ostatní lituje času. Přátelé mu přezdívají Faust, neboť je doktor stejně jako pověstný nositel tohoto jména, a navíc sídlí v domě, odkud prý Johanna Fausta odnesl čert. František právě dokončuje důležitou odbornou práci a je tím natolik vyčerpán, že nevnímá svět kolem sebe. Jednoho dne přednáší na téma vítězství vědy nad středověkou vírou v ďábla a mezi posluchači si povšimne krásné dívky, kolem níž se šíří záhadná atmosféra.

Od té chvíle ji nešťastný doktor vidí všude, kam jen pohlédne. Zcela nečekaně se mu zjevuje na ulici, bezpečný před ní není ani v nejpřísnějším soukromí svého domova. Usmyslela si totiž, že badatele, který se ve svém nitru uzavírá před světem, seznámí se skutečným životem. Přiznám se, že tento snímek pokud je v televizi velmi rád vyhledávám a patří skutečně k mým oblíbeným. Na filmu je velmi působivá šikovná hra s žánry, protože film není čistou komedií a obsahuje skutečně řadu záhadných momentů. Velmi zdařilá je například scéna s pádem z okna.

Nejzajímavější záhady v českém filmu

Film, který nesmíme opomenout je film Vojtěcha Jasného Až přijde kocour, který byl uváděný i v soutěžní sekci na MFF v Cannes. Do krásného městečka přijede kouzelník se svou půvabnou asistentkou a kocourem. Brzy začne odhalovat skutečné povahy obyvatel a film tak slouží jako zajímavá studie lidských charakterů. Kouzelníka neztvárnil nikdo menší než Jan Werich, který lidské povahy komentuje nádherným bohatým jazykem plným krásných kudrlinek a přirovnání.

Film je unikátní barevnou studií a obsahuje velmi zajímavé technické postupy, přičemž scéna, kdy lidé mění barvu podle svého charakteru patří dnes již mezi klasické vrcholy tuzemské kinematografie. Tomuto významnému snímku, který ve své době zaznamenal obrovský divácký úspěch se budeme ještě věnovat v rubrice Retro a legendy a jistě i v připravovaném profilu Vojtěcha Jasného.

Nejzajímavější záhady v českém filmu

Jedním z nejzajímavějších českých mystery filmů je dnes již klasický snímek Juraje Herze Morgiana (1972). Ošklivá a závistivá mrcha Viktorie (Iva Janžurová) se rozhodne otrávit svou krásnou sestru Kláru (Iva Janžurová) nenápadně a dlouhodobě působícím jedem, protože je přesvědčena, že její sestra jí brání v tom, aby vedla spokojený a šťastný život. Vizuálně působivý snímek s exteriéry natáčenými v Bulharsku má geniální hudbu Luboše Fišera, skvělou kameru Jaroslava Kučery a díky výkonu Ivy Janžurové patří k dodnes velmi působivým snímkům. Z filmu doslova tryská záhadná atmosféra a do tohoto výčtu nejlepších záhadných filmů rozhodně patří.

Nejzajímavější záhady v českém filmu

Jistě by bylo vhodně také etablovat v očích české veřejnosti Zdeňka Trošku, konkrétně jeho historický snímek Poklad hraběte Chamaré (1984), který vznikl na motivy Aloise Jiráska a potvrzuje skvělé inscenační schopnosti režiséra, stejně jako kameramanské mistrovství Jaroslava Brabce. Přestože se nemusíme ztotožňovat s idejemi tohoto filmu, pak má jistě působivé zpracování a jeho úvodní sekvence si v ničem nezadá s tehdejší tvorbou Pedra Almodóvara. Příběh se odvíjí od hledání pokladu na hradě Potštejně koncem 18. století, tedy podle Jiráska v období temna, s čímž se dá celkem úspěšně polemizovat a nesouhlasit, ale tajemná atmosféra je ve filmu zachycena skutečně mistrně.

 

Přidat komentář

TOPlist