V.I.P. Výhled

V předoscarovém čase se jistě V.I.P. Výhled pro ty co neradi čtou a rádi chodí do kina určitě hodí, takže dnes se zaměříme na filmy Kruhy, La La Land, Rozpolcený a Spojenci.

R

Kruhy

 

Děj: Po dvanácti letech o sobě Samara dává vědět v novém příběhu sitovaném na vysokoškolskou kolej mezi mladou generaci se smartphony sledující krátká videa.

 

Verdikt: Kruhy nejsou dokonalým filmem, jednička zůstává nedostižným žánrovým milníkem, ale rozhodně to není nepodarek. Režisér se opravdu snaží, vymýšlí zajímavé záběry, spojuje zdánlivě nesouvisející momenty i ve filmovém vizuálu do uspokojivých point. Film má řadu velmi promyšlených a výtvarně skvělých záběrů – už třeba jen samotný úvod s nápadem prosklené stěny profesorova bytu a deštěm padajícím proti gravitaci, ale obsahuje i celou řadu poct, nechci psát přímo vykrádaček, horrorů jako Přichází satan, Čekej do tmy, ale samozřejmě i původního Kruhu.

 

Dlouhometrážní recenze

la_la_land_3

 

La La Land

 

Děj: Aspirující herečka a jazzový snílek toužící po vlastním klubu propadnou silnému milostnému citu, ale dokáží jejich sny přežít realitu všedního dne?

 

Verdikt: Když si odmyslím všechen ten hype a ten lesk a hvězdný prach, který k tomuto hollywoodskému typu filmu neodmyslitelně patří zbyde mi formálně vytříbený muzikál s pro mě dokonalou filmovou dvojicí, skvělou muzikou a zejména hrou emocí, která diváka doslova vyždíme od smíchu až po slzy. Kvůli filmům jako je La La Land chodím do kina. RealFilm snímek vřele doporučuje ke zhlédnutí.

 

Dlouhometrážní recenze

A

Spojenci

 

Děj: Dva tajní agenti se do sebe zamilují v Casablance během druhé světové války, jenže časem se ukáže, že ona zřejmě není tím za koho se vydává.

 

Verdikt: Spojenci jsou kvalitní film, nejsou příliš diváckým filmem, ale jsou filmem zajímavým. Nabízí velké emoce, velké drama a krásnou podívanou. Po dlouhé době opravdu kvalitně udělaný Hollywood pro dospělé diváky.

 

Dlouhometrážní recenze

split_2

Rozpolcený

 

Děj: Tři dívky jsou uneseny a probouzejí se v divné sklepní místnosti a když poznají identitu únosce nestačí se divit, má sice jednu tvář, ale v sobě 23 různých identit.

 

Verdikt: Námět filmu známe tedy už circa 15 let, kdy ho chtěl Shyamalan realizovat poprvé, ale až teď zřejmě uzrál čas, publikum, tvůrce a zejména geniální James McAvoy, bez kterého by to ani zdaleka nebyla taková jízda. Musím přiznat, že jsem čekal co se z toho vyklube a byl jsem velmi příjemně překvapený gradací příběhu, který i v minimalistické výpravě skutečně funguje a směřuje k horrorové pointě, jež má šanci promluvit do dějin žánru. Za mě tedy ano.

 

Dlouhometrážní recenze

Přidat komentář

TOPlist