Hodný, zlý a ošklivý (1966)

ilbuono_4

Objektivní potíž byla jazyková bariéra herců a štábu. Leone hovořil velmi špatně anglicky a jeho rodná italština španělský štáb také moc neokouzlovala, takže se ukázala jako velká výhoda, že mnozí ovládali francouzštinu a hovořili zvláštním esperantem. I tak se na place odehrávaly naprosto děsivé věci.

 

Eli Wallachovi (Sedm statečných, Wall Street: Peníze nikdy nespí, Prázdniny) málem urazil vlak hlavu, ale později zažil ještě bizarnější zážitek. V jedné scéně bylo potřeba, aby se po výstřelu roztrhl vak se stříbrnými mincemi. Lidé od rekvizit zjistili, že nejefektivnější záběr bude, když se vak před tím polije kyselinou. Kyselina však byla na place v láhvi od limonády a neoznačená, takže když se jí Wallach v jednom momentu napil, ústa se mu zkřivila bolestí a vypil pak přes litr mléka. Každopádně následující týden měl tak poleptaná ústa, že mu vůbec nebylo rozumět. Závěrečné scény filmu plné zoufalství v jeho očích, tak často nejsou jen výsledkem jeho herectví.

ilbuono_5

Pokud jste si pozorněji přečetli úvod filmu, tak je vám jasné, že to není scénář, kvůli kterému se tento snímek stal v současnosti respektovanou klasikou. Jsou to totiž především filmové postupy a zejména geniální souznění audio a video složky, na kterých tento snímek stojí. Jen tak pro zajímavost původních deset a půl minuty ve filmu nepadne jediné slovo. To ovšem neznamená, že by se nebylo na co koukat a nebo co poslouchat.

 

Autorem hudby je totiž legendární Ennio Morricone a ten v tomto snímku neponechal nic náhodě. Úvodní motiv je inspirovaný vytím kojota, v hudbě uslyšíte práskání bičů a spoustu motivů, které, i pokud jste film dosud neviděli, zřejmě již odněkud znáte. Soundtrack z tohoto filmu totiž patří k opravdovým klenotům žánru.

ilbuono_6

Ačkoli film obsahuje monumentální scény se stovkami komparsistů, je to především souhra třech hlavních představitelů a jejich tváří. Kameraman Tonino Delli Colli (Jméno růže) odehrává často ve velkých celcích skutečná dramata na tvářích hlavních představitelů (to co Mirka Spáčilová nazývá u Osmi hrozných divadlem, se u nás filmařů nazývá opravdovým filmovým kumštem, ostatně už z toho důvodu, že v divadle se s detaily tváří skutečně neoperuje, protože jaksi z třetího balkonu divák už z podstaty věci toho moc nevidí, pokud tedy není z pohádky Dlouhý, široký a bystrozraký).

 

POZOR NÁSLEDUJÍCÍ ODSTAVEC OBSAHUJE POKROČILÝ DĚJ. Závěrečná scéna filmu se odehrává na hřbitově a zapsala se do dějin kinematografie. Zúčtování ústřední trojky se stalo často terčem imitací a parodií. Morricone v závěru filmu přidává výrazně na síle, střihač zvyšuje rytmus ad absurdum a kameraman provádí místy tak rychlé švenky, že je obraz naprosto rozmazaný.  KONEC SPOILERU.

 

Hodný, zlý a ošklivý dnes patří k vrcholům westernového žánru a zatímco původní padesátkové westerny s Johnem Waynem docela stárnou, tak tento snímek naopak přetrvává a vřele jej doporučujeme ke zhlédnutí.
http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Pages: 1 2

1 komentář

  1. Ondra Slanina napsal:

    Milí čtenáři, vzhledem k tomu, že čtenost článku Hodný, zlý a ošklivý nás skutečně velmi příjemně překvapila, k tématu se vrátíme již tuto sobotu v průvodci filmem!

Přidat komentář

TOPlist